Vítejte u Keltů! Jak se žilo tajemnému kmeni na českém území?

04.09.2017 - Kateřina Semrádová

Proč keltské velmože vystřídala rovnostářská společnost?

Keltové -<p>Průměrný Kelt mohl žít stejně dobře v oppidu jako v nějaké osadě</p>
Keltové -

Průměrný Kelt mohl žít stejně dobře v oppidu jako v nějaké osadě


Reklama

Stejně jako všechny společnosti, i ta keltská prošla v průběhu svého vývoje mnoha změnami. Kolem roku 450 př. n. l. se lámou kulturní komplexy z takzvané doby halštatské do doby laténské, což s sebou přinášelo významné změny. Tehdejší společenskou elitu, která své mrtvé pohřbívala v bohatě vybavených mohylách, ani nenapadlo, že zakrátko dojde ke zvratu nejen ve způsobu pohřbívání, ale i v jejich sociálním uspořádání.

Válečníci se bouří

Na konci 5. a na začátku 4. století př. n. l. se do té doby fungující společenský systém raných Keltů začal hroutit. Svou roli jistě sehrálo přelidnění a velké sociální rozdíly, které mezi společenskými vrstvami existovaly – je vidět, že v tomto ohledu se dějiny skutečně často opakují. Reakce nižších vrstev na sebe samozřejmě nenechala dlouho čekat a rozpínající se snahy pozdně halštatské a raně laténské šlechty zarazila válečná expanze. Ambiciózní keltští válečníci si však své kořistnické, mocenské a agresivní touhy naštěstí vybíjeli na jihu, daleko od svých domovů. Započal velký společenský přerod.

Jako první vzplála kolem roku 400 př. n. l. etruská města v severní Itálii, o deset let později je následoval Řím a tak to šlo dál. Spolu s válečnými výboji se však objevil i nový druh sociálního uspořádání – rovnostářská společnost. Archeologové o ní vědí z nálezů plochých kostrových pohřebišť. Bohatě vybavené mohyly z předchozího období vystřídaly unifikované jednoduché pohřby v natažené pozici na zádech. Ale protože společenský vývoj připomíná jízdu na lochnesce, o pár desítek let později začaly znovu vyčnívat bohatě vybavené pohřby – nikoho jistě nepřekvapí, že šlo o válečníky. 

Kde bydleli Keltové?

Jak říká jistý archeologický bonmot – v pravěku lidé buď jenom žili, nebo jenom umírali – to proto, že z některých období se archeologům daří odkrývat pouze pohřebiště, a v jiných naopak sídliště. Na Keltech je uplatnění tohoto bonmotu téměř příkladné, protože kolem roku 200 př. n. l. zmizel z pramenné základny poznání keltského etnika jeden ze základních zdrojů informací – pohřebiště. Objevila se však oppida – údajně nejstarší města na sever od Alp.

Oppidum a Kelti k sobě patří stejně nerozlučně jako pepř a sůl na jídelním stole. Znamená to však, že se celá keltská společnost v Čechách natěsnala do několika málo ohrazených sídlišť? Kdepak. Mnohem pravděpodobněji se jeví varianta, že byla Keltům vlastní propracovaná struktura menších a větších sídelních struktur s různým systémem provázání a závislosti.

Nezávisle na oppidech

Když byly v roce 1877 objeveny Stradonice, druhé největší oppidum v Čechách, archeologům se zdálo, že Kelti jednoduše žili v oppidech. A protože některé interpretace se drží v povědomí lidí stejně úspěšně jako veš v kožichu, mnozí přijímají tuto myšlenku za vlastní dodnes. Jenomže představa oppida jako centra velkoprůmyslu a řemesel, které živí tvrdě pracující zemědělské obyvatelstvo přilehlých vesnic, už dnes neplatí. Od doby, co čeští archeologové vědí o nalezišti Radovesice v severozápadních Čechách, se pohled na keltskou společnost změnil. Tam se prokázalo, že menší osady byly na oppidech nezávislé, protože jejich obyvatelé sami provozovali řemesla a obchod. 

Jedním ze základních rozdílů mezi obchodními centry, jako Lovosice nebo Němčice na Hané, a oppidy bylo opevnění. Opevnění dělá oppidum. A je celkem jedno, zda jde o oppidum položené na kopci, jako třeba Závist či Stradonice, nebo o oppida nížinná. Zvlášť skutečnost, že existují i nížinná oppida, může leckoho překvapit. Většina se jich dnes nachází pod původní středověkou zástavbou moderních měst, a tak je velmi pravděpodobné, že takovým nížinným oppidem byla třeba Bratislava, Pasov a možná i keltská Lutécie pod dnešní Paříží. A třeba se archeologům podaří brzy objevit i další.

  • Zdroj textu:

    Živá historie 7-8/2011

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přes porážku u Bzury dokázala část polské armády ustoupit za Vislu a směřovala na jihovýchod země. Do průběhu bojů ale osudově zasáhla sovětská invaze do Polska ze 17. září 1939.

Zajímavosti

Oblíbené i obávané buráky

Věda

Rentgenový záblesk supermasivní černé díry galaxie GSN 069

Vesmír

 Torpédovka 79T táhne vrak vzducholodě do přístavu v zálivu Veruda

 

Válka

Téměř neviditelný podzemní požár rašeliny ve Středním Kalimantanu, Borneo

Věda

Zleva sedí Apt, Wilcutt, Readdy, Akers, Walz, stojí Lucidová, Blaha.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907