Jak vypadal poštovní systém v Rakouském císařství v roce 1826

29.09.2017 - Zdeněk Stachoň

Poštovní mapa -<p>Mapa byla vytvořena metodou litografie neboli kamenotisku, kterou koncem 18. století vynalezl pražský rodák Alois Senefelder</p>
Poštovní mapa -

Mapa byla vytvořena metodou litografie neboli kamenotisku, kterou koncem 18. století vynalezl pražský rodák Alois Senefelder


Reklama

V 19. století zaznamenalo poštovní spojení v habsburské monarchii prudký rozvoj. Po napoleonských válkách však ještě mělo hlavně ve východní části říše do moderní sítě daleko. Tuto situaci zachycuje mapa Übersichts Karte der fahrenden Posten in dem Oesterreichischen Kaiserstaate, jejíž název lze přeložit jako „Přehledná mapa poštovních linek v Rakouském císařství“. V roce 1826 ji vydal geograf a kartograf Franz Raffelsperger, který působil ve Vídni.

Nerovnoměrné propojení

Vysoká hustota poštovních tras v našich a rakouských zemích přitom ostře kontrastovala s relativně pustými Uhrami. Například v oblasti dnešního Slovenska se nacházely jenom dvě trasy: Vídeň (Wien) – Bratislava (Pressburg) – Piešany (Pőstyany) a Budapešť (Pesth) – Košice (Kaschau), jež pokračovala přes Dukelský průsmyk do Haliče.

Mapa se nezaměřuje jenom na domácí linky, ale dokládá také poštovní propojení napříč evropskými státy státy včetně Francie, Ruska a Osmanské říše. Znázorňuje i klasifikaci poštovních stanic a tras podle jejich důležitosti. Například v Čechách jednoznačně dominuje hlavní pošta v Praze (Prag), na Moravě a ve Slezsku kromě hlavní pošty v Brně (Brűnn) existovaly filiálky v Olomouci (Ollműtz), Opavě (Troppau) a v Krnově (Jaegendorf).

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 10/2014

  • Zdroj fotografií: Geografický ústav Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Skalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo SánchezCC BY 2.0)

Příroda

Prokletí smrti

žena z Lemb | Royal Scottish Museum

Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor OchoaCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti
Vesmír
Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907