Jak vznikly obří Fermiho bubliny?

22.01.2022 - Michal Švanda

Jak vznikly tzv. Fermiho bubliny objevené v roce 2010? Jsou produktem supermasivní černé díry v srdci Mléčné dráhy, nebo jde o pozůstatek vícenásobné exploze supernov?

<p>Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.</p>

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.


Reklama

V roce 2010 oznámili astronomové pracující s observatoří Fermi Gamma-ray Space Telescope objev dvou obřích plynných struktur, které vyzařují velmi tvrdé gama záření a odléhají na obě strany galaktického disku: Tzv. Fermiho bubliny od něj sahají do vzdálenosti až 25 tisíc světelných let. Přítomnost záření gama svědčí pro vysoké teploty plynu, a vznik útvarů se tak musí pojit s nesmírně energetickou událostí. Jejich ukotvení ve výduti Galaxie a symetrie vůči rovině jejího disku naznačují, že existence bublin nejspíš souvisí s aktivitou v samotném jádru našeho ostrova, kde sídlí černá veledíra. 

Vědci pracují s více hypotézami. Před několika miliony let mohla míra akrece na centrální veledíru náhle vzrůst, přičemž byla určitá část přitékající látky urychlena do polárních oblastí. Tam energetické polární výtrysky – tzv. jety – interagovaly s řídkým plynem a vytvořily Fermiho bubliny. Podobně by mohlo dopadnout pohlcení celé hvězdy.

TIP: Říhnutí spícího monstra: Minivýtrysk supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy

Podle jiné představy výskyt bublin nesouvisí přímo s černou veledírou, ale s jadernou hvězdokupou, která ji obklopuje. Pokud by krátce po sobě prošlo několik z jejích stálic výbuchem supernovy, složený hvězdný vítr by mohl zformovat podobnou strukturu. Příčina vzniku obřích Fermiho bublin tak zatím zůstává nejasná.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Pavoučí samečci udělají takřka cokoliv, aby neskončili na pomyslném oltáři lásky. Ne vždy se jim to ale podaří. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907