Jak vznikly tzv. Fermiho bubliny objevené v roce 2010? Jsou produktem supermasivní černé díry v srdci Mléčné dráhy, nebo jde o pozůstatek vícenásobné exploze supernov?
V roce 2010 oznámili astronomové pracující s observatoří Fermi Gamma-ray Space Telescope objev dvou obřích plynných struktur, které vyzařují velmi tvrdé gama záření a odléhají na obě strany galaktického disku: Tzv. Fermiho bubliny od něj sahají do vzdálenosti až 25 tisíc světelných let. Přítomnost záření gama svědčí pro vysoké teploty plynu, a vznik útvarů se tak musí pojit s nesmírně energetickou událostí. Jejich ukotvení ve výduti Galaxie a symetrie vůči rovině jejího disku naznačují, že existence bublin nejspíš souvisí s aktivitou v samotném jádru našeho ostrova, kde sídlí černá veledíra.
Vědci pracují s více hypotézami. Před několika miliony let mohla míra akrece na centrální veledíru náhle vzrůst, přičemž byla určitá část přitékající látky urychlena do polárních oblastí. Tam energetické polární výtrysky – tzv. jety – interagovaly s řídkým plynem a vytvořily Fermiho bubliny. Podobně by mohlo dopadnout pohlcení celé hvězdy.
TIP: Říhnutí spícího monstra: Minivýtrysk supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy
Podle jiné představy výskyt bublin nesouvisí přímo s černou veledírou, ale s jadernou hvězdokupou, která ji obklopuje. Pokud by krátce po sobě prošlo několik z jejích stálic výbuchem supernovy, složený hvězdný vítr by mohl zformovat podobnou strukturu. Příčina vzniku obřích Fermiho bublin tak zatím zůstává nejasná.
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)
ZajímavostiPavoučí samečci udělají takřka cokoliv, aby neskončili na pomyslném oltáři lásky. Ne vždy se jim to ale podaří. (foto: Shutterstock)