Jaké knihy čtou ruští vězňové: Bestsellery jsou Hrabě Monte Christo a Zločin a trest

03.08.2020 - Martin Reichman

Zločin a trest od Fjodora Michailoviče Dostojevského i Hrabě Monte Christo z pera Alexandra Dumase patří mezi deset nejčtenějších knih v ruských věznicích, naprostou jedničkou mezi knihomoly za mřížemi je ale Mistr a Markétka Michaila Bulgakova.


Reklama

Knižní fond za mřížemi podle ruské vězeňské správy čítá více než pět milionů výtisků čili v průměru na jednoho vězně vychází stovka knížek. K nejoblíbenějším kromě výše vzpomenutých autorů patří i Lev Nikolajevič Tostoj, Boris Akunin, Nikolaj Gogol, Alexandr Solženicyn a ze zahraničních Theodor Dreiser a Erich Maria Remarque. V mužských věznicích bývají preferovány knihy o historii, dobrodružná a fantastická četba a detektivky, v ženských věznicích se největší popularitě těší milostné romány, tvrdí vězeňská správa.

TIP: Britská vláda zvažuje, že odsouzeným vězňům rozdá iPady

Realita je ale patrně méně zářivá. „Vězni si obvykle nepůjčí ve vězeňské knihovně více než jednu či dvě knížky za rok,“ připustila Eva Merkačevová z prezidentské rady pro lidská práva. Chtěla by vězeňské správě navrhnout, aby nejhorlivější čtenáře za mřížemi odměňovala například povolením většího počtu schůzek s příbuznými, protože „existují výzkumy naznačující, že čím více odsouzený čte, tím menší je pravděpodobnost, že se znovu dopustí zločinu“.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    ČTK

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ivanov byl rozhodnutý oplodnit ženy šimpanzím spermatem bez toho, že by jim prozradil, oč jde.

Zajímavosti

Kavachi je jednou z nejaktivnějších podvodních sopek Tichého oceánu.

Věda
Historie

Sugestivně tvarovaná reflexní mlhovina IC 2118 ze souhvězdí Oriona, zcela pochopitelně známější pod názvem Hlava čarodějnice, září především odraženým světlem hvězdy Rigel, kterou upřeně „sleduje“.

Vesmír

Srovnání velikostí sovětských obrněnců v památníku v pevnosti Brest. Zleva SU-100, T-44, T-34/85 a ISU-152.

Válka

Před 130 až 115 tisíci lety zase na našem území panovalo vlhké středomořské podnebí. Hladina moře v té době stoupla natolik, že se ze Skandinávie stal ostrov.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907