Na solných pláních v Bonneville se letos uskuteční odvážný experiment: Vodíkový vůz Hydromax se pokusí překonat hranici 563 km/h

Britská společnost JCB, známá především svými žlutými bagry a stavební technikou, se chystá znovu vstoupit do historie rychlostních rekordů. Na legendárních solných pláních Bonneville v americkém Utahu chce letos v srpnu otestovat nový speciál Hydromax – téměř deset metrů dlouhý vůz poháněný vodíkem, jehož cílem je překonat hranici 350 mil za hodinu (přibližně 563 km/h).

Pokud se to podaří, půjde o mimořádný výkon. Současný rekord mezi automobily s vodíkovým spalovacím motorem drží prototyp BMW H2R z roku 2004 rychlostí necelých 302 km/h. Ještě rychlejší byl pouze experimentální Buckeye Bullet 2 z Ohio State University, využívající vodíkové palivové články, který v roce 2009 dosáhl téměř 488 km/h.

JCB si klade za cíl překonat oba rekordy během jediného pokusu – a zároveň ukázat, že vodík nemusí patřit jen do laboratoří nebo futuristických konceptů.

Vodík místo nafty

Hydromax využívá dvojici vlastních vodíkových spalovacích motorů JCB. Nejde přitom o exotickou technologii vytvořenou výhradně pro rekordní jízdu. Základ motorů vychází z agregátů, které firma již připravuje pro komerční stavební stroje, zejména bagry a těžkou techniku. Každý motor byl upraven tak, aby poskytoval výkon kolem 800 koní. Síla obou motorů míří na všechna čtyři kola přes speciální dvouspojkové ústrojí se dvěma převodovkami.

Inženýři zároveň kompletně přepracovali aerodynamiku vozu. Hydromax má mít výrazně propracovanější aerodynamiku než jeho slavný předchůdce Dieselmax, který používal dieselový pohon. Vývojáři optimalizovali prakticky každý detail – od geometrie zavěšení přes nastavení kontroly trakce až po rozmístění kamer. Než se vůz vůbec dostal na solné pláně, prošel rozsáhlými simulacemi a zátěžovými testy.

Muž, který překonal zvuk

Za volant usedne britský pilot RAF Andy Green, legenda světa rychlostních rekordů. Green už jednou s JCB uspěl: v roce 2006 vytvořil s vozem Dieselmax rekord pro dieselové automobily, když dosáhl rychlosti přes 563 km/h. Tento rekord dosud nikdo nepřekonal.

Green je ale známý především tím, že jako jediný člověk v historii překonal zvukovou bariéru na zemi. V roce 1997 se speciálem Thrust SSC dosáhl rychlosti 1 227,9 km/h, což zůstává absolutním pozemním rekordem dodnes.

Podle Greena je nový Hydromax lehčí, výkonnější a rychlejší než dieselový rekordman z počátku tisíciletí. Projekt podle něj není jen o rychlosti, ale také o demonstraci britského inženýrství a schopnosti přenést vodíkovou technologii do reálného průmyslu.

Rekord jako reklama na budoucnost

Celý projekt má mnohem širší význam než pouhé překonání rychlostního maxima. JCB během posledních pěti let investovala do vývoje vodíkových spalovacích motorů přibližně 100 milionů liber (zhruba 2,8 miliardy korun). Technologie už nyní míří do sériově vyráběných stavebních strojů. Rekordní pokus navíc přichází krátce před otevřením nové obří továrny firmy v texaském San Antoniu, jejíž hodnota se odhaduje na půl miliardy dolarů.

V automobilovém světě dnes dominují hlavně bateriové elektromobily a částečně také vodíkové palivové články. JCB ale tvrdí, že právě spalování vodíku může být praktičtější cestou pro těžkou techniku. Bagry, nakladače nebo traktory totiž potřebují vysokou energetickou hustotu a rychlé doplňování paliva – oblasti, kde mají baterie stále významná omezení.

Vodíkový spalovací motor navíc připomíná klasické dieselové agregáty, což výrobcům usnadňuje přechod na novou technologii. Firma tak v rekordním speciálu nevidí jen marketingovou atrakci, ale především demonstraci funkční alternativy pro průmysl budoucnosti.

Předseda společnosti Anthony Bamford připomíná, že podobnou filozofii měl už rekordní Dieselmax. I tehdy šlo o neobvyklý projekt, který měl světu ukázat schopnosti moderních dieselových motorů mnohem výrazněji než obyčejný stavební stroj.

Hydromax má nyní sehrát stejnou roli pro vodík. Extrémní rychlost zde funguje jako laboratorní test pod drobnohledem veřejnosti – pokud technologie obstojí v podmínkách, kde rozhodují aerodynamika, spolehlivost i maximální výkon, může podle JCB obstát také v každodenním průmyslovém provozu.

Bonneville tak letos nebude jen dějištěm dalšího pokusu o rekord. Půjde také o symbolický souboj různých představ o budoucnosti bezemisní dopravy – a o otázku, zda může vodík kromě osobních aut a experimentálních prototypů pohánět i nejtěžší stroje světa.