Vítězství chutná slaně: Dráha Bonneville Salt Flats funguje již více než 100 let

19.05.2020 - Kateřina Helán Vašků

Na rychlostní dráze Bonneville Salt Flats v americkém Utahu se od dob jejího vzniku v roce 1911 zrodil nejeden světový rekord. A budoucnost se v tomto ohledu jeví stejně slibně

<p>Na dně vyschlého prehistorického jezera se každoročně koná SpeedWeek, závod nejrychlejších strojů světa. Fotografie zachycuje speciálně přestavěný britský motocykl <strong>Triumph Bonneville</strong>.</p>

Na dně vyschlého prehistorického jezera se každoročně koná SpeedWeek, závod nejrychlejších strojů světa. Fotografie zachycuje speciálně přestavěný britský motocykl Triumph Bonneville.


Reklama

Kdysi se v rozlehlé oblasti západně od Salt Lake City, dnešního hlavního města Utahu, proháněly ryby. Ještě před patnácti tisíci lety se zde totiž rozkládalo prehistorické jezero Bonneville, které pokrývalo zhruba třetinu současné rozlohy 45. amerického státu. Dnes tu však najdeme rozsáhlé solné pláně (Salt Flats), které každé jaro zalije voda a vznikne tak velmi mělké jezero. S příchodem léta se ovšem voda vypaří a vítr dokonale srovná větší prohlubně. Výsledkem je naprosto rovný a hladký povrch, táhnoucí se zdánlivě donekonečna.

Již počátkem 20. století přitom našla zdejší přírodní zvláštnost netradiční využití: nedaleko města Wendover vznikla zmíněná dráha Bonneville Salt Flats International Speedway, určená pro rychlostní zkoušky automobilů. 

Po dvou drahách 

Soutěžní prostor pro měření rychlostních rekordů zaujímá plochu 14 830 ha a začal se budovat už v roce 1911, kdy na solných pláních vyrostly dvě dráhy. První – rovná – měřila deset mil (16 km), druhá byla oválná a dosahovala délky deset až dvanáct mil (16–19 km). 

Skutečnou popularitu si však pláně v Bonneville získaly až v 30. letech 20. století, přičemž se o to velmi zasloužil David Abbot „Ab“ Jenkins, tehdejší starosta Salt Lake City. Coby vášnivý automobilový závodník začal Bonneville intenzivně prosazovat jako místo pro konání rychlostních klání a podařilo se mu nalákat i známá rekordmanská esa. Nechyběl mezi nimi ani sir Malcolm Campbell, který tu v roce 1935 zajel se svým vozem Blue Bird (Modrý pták) rekordních 484,62 km/h.

Bašta soutěžních klání 

Během následujících desetiletí se solné pláně Bonneville staly ve své kategorii světovým pojmem. V rámci každého závodu se počet soutěžních kol a měřených úseků vždy speciálně upravuje. V kláních velkého formátu (jako je například SpeedWeek) se hodnotí až čtyři kola s několika měřenými úseky, obvykle od třetího do osmého kilometru. Na menších soutěžích se využívá jen jedno kolo, měří se jedna míle (asi 1,6 km) a také jeden kilometr ve středu trati. Přídavné oranžové kužely a vlajky označují konec dráhy a pozici měřicích zařízení na jinak nekonečné bílé rovině. 

TIP: Střemhlav letící krása: Osm nejrychlejších elegánů

Dnes se solné pláně Bonneville spojují s řadou prestižních událostí a klání. V srpnu tu společnosti Southern California Timing Association a Bonneville Nationals Inc. každoročně organizují tzv. SpeedWeek (Týden rychlosti), v jehož rámci se setkávají nadšení motoristé z celého světa a soupeří v různých rychlostních kategoriích. Koncem léta zase v rámci BUB Motorcycle Speed Trials poměřují síly motorky a v září přichází na řadu World of Speed (Svět rychlosti) organizovaný společností Utah Salt Flats Racing Association. V říjnu pak proslulé solné pláně hostí World Finals, tedy v podstatě zmenšenou variantu závodu SpeedWeek. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na člověka a sledovali její fungování. Jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život.

Věda

Johanka z Arku během korunovace krále Karla VII. v katedrále v Remeši. Obraz francouzského malíře Jeana Auguste Dominique Ingrese z roku 1854.

Historie

Hrozba chemických zbraní se nad vojáky i civilisty vznáší od doby první světové války, kdy byly masově nasazeny na téměř všech frontách.

Válka

Za celou historii lidstva jsme vědomě pozorovali přechod Venuše přes Slunce jen sedmkrát. Takto přešla Venuše přes vycházející Slunce 6. června 2012.

Vesmír

Hejno plameňáků se seskupilo a vytvořilo na hladině jezera Bogoria v západní Keni útvar, který připomíná srdce. Chtějí nám růžový jedinci něco sdělit?

Zajímavosti
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907