Jaký je rozdíl mezi pulzarem a neutronovou hvězdou?

16.04.2016 - Michal Švanda


Reklama

Na otázku lze odpovědět jednou větou: pulzary jsou podskupinou neutronových hvězd. Zkusme to však poněkud rozvést. Neutronové hvězdy patří mezi závěrečná vývojová stadia stálic hmotnějších než Slunce. Ke konci života u nich dojde k rapidnímu gravitačnímu kolapsu jádra, neboť se vyčerpá jaderné palivo a samovolnému gravitačnímu zhroucení již nemůže zabránit jinak aktivní tlak vznikajícího záření. 

Přesahuje-li hmotnost jádra 1,4 hmotnosti Slunce, nezastaví kolaps ani elektronová degenerace, kdy se zbortí elektronové obaly a kladně nabitá atomová jádra se nahustí tak blízko, jak jim to jen vzájemné odpudivé elektromagnetické působení dovolí. V případě neutronových hvězd vtlačí gravitace elektrony do protonů (odborně mluvíme o tzv. elektronovém záchytu), vznikají neutrony a ty lze ještě víc zhustit – v podstatě až na hustotu atomového jádra. Výsledná neutronová hvězda pak sice dosahuje 1,4–3× větší hmotnosti než Slunce, ta však spočívá v objemu koule o průměru asi 10 km. 

Některé neutronové hvězdy mají silná magnetická pole, jejichž vnitřní procesy vyvolávají rádiové vyzařování v úzkém kuželu v okolí magnetických pólů. Neutronové hvězdy obvykle rychle rotují – aby zachovaly úhlový moment mateřské hvězdy, musejí se otočit i 1 000× za sekundu. Pulzar vzniká, pokud v důsledku rotace neutronové hvězdy s magnetickým polem prochází kužel rádiového záření opakovaně směrem k Zemi. V rádiové oblasti spektra pak vzdálený zdroj bliká – pulzuje – právě s rotační periodou neutronové hvězdy.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 7/2015

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Česká verze juggeru zůstává věrná originálnímu postapokalyptickému pojetí, včetně brutálnějších soubojů.

Zajímavosti

Chrám s téměř tisíciletou tradicí hostil v minulosti jen ty nejnadanější žáky.

Zajímavosti

Jsme ve vesmíru sami? A pokud ano, proč nás ještě nikdo nekontaktoval?

Vesmír

Charles Lindbergh, Fred Astaire a Albert Fall. Jejich aféry plnily první stránky amerických novin v první polovině minulého století.

Historie

Za pár týdnů vyjde životní dílo Miroslava Brože ve spoluautorství s Milanem Kopeckým

Válka

Každá červená tečka na snímku satelitu Suomi NPP představuje jeden požár.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907