Astronomové objevili plynného obra, jehož atmosféra připomíná chybějící článek mezi Zemí a horkými Jupitery

Plynní obři Sluneční soustavy jsou velmi vzdálení od Slunce, a proto jsou na povrchu velice chladní. Lovci exoplanet zase znají mnoho horkých plynných obrů, kteří obíhají své hvězdy naopak velice blízko a jsou rozžhavení na vskutku pekelné teploty. Plynní obři, jejichž teplota by byla mírná, podobná Zemi, jsou, pokud víme, spíše vzácní.

Na jednu takovou exoplanetu, která nese název TOI-199b, se nedávno zaměřil Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Aaron Bello-Arufe z Laboratoře proudového pohonu NASA se svými kolegy s jeho pomocí zkoumal svět přibližně velikosti Saturnu, ale s teplotou relativně blízkou Zemi, který obíhá hvězdu vzdálenou více než 330 světelných let od Země jednou za přibližně sto dní.

Atmosféra plná metanu

Teplota na povrchu TOI-199b dosahuje asi 80 °C. Z našeho pohledu je to stále horké prostředí, byť ne o mnoho teplejší než nejvyšší zaznamenané teploty v prostředí na Zemi. Ve srovnání s horkými Jupitery, jejichž teploty mohou dosahovat tisíců stupňů, nebo s chladnými plynnými obry sluneční soustavy, kde teploty klesají stovky stupňů pod nulu, jde o výrazně mírnější svět.

Bello-Arufe se svými spolupracovníky využil data Webbova dalekohledu ke studii atmosféry tohoto „přívětivého“ Saturnu. Ukázalo se, že atmosféra této exoplanety je bohatá na metan, a že se tam vyskytuje i amoniak a oxid uhličitý. Výzkum atmosféry TOI-199b uveřejnil odborný časopis Astronomical Journal.

Badatelé využili k výzkumu atmosféry transmisní spektroskopii, při níž zkoumají záření hvězdy procházející atmosférou dotyčné planety. Aby metoda fungovala, musí být oběžná dráha planety orientovaná tak, že se planeta pohybuje mezi svou hvězdou a teleskopem. Nové poznatky o této exoplanetě a o složení její atmosféry pomohou zpřesnit modely vzniku a vývoje planet. Mohou také zlepšit porozumění vědců tomu, jak funguje atmosféra Země.