Ke Slunci se přiblíží masivní návštěvník z dalekých končin Sluneční soustavy

23.06.2021 - Stanislav Mihulka

Transneptunické těleso podobné obří kometě, které oběhne kolem Slunce jednou za více než 600 tisíc let, se přiblíží zhruba k oběžné dráze Saturnu

<p>Hjakutakeova kometa při jejím největším přiblížení k Zemi v březnu roku 1996.</p>

Hjakutakeova kometa při jejím největším přiblížení k Zemi v březnu roku 1996.


Reklama

V okrajových částech Sluneční soustavy se pohybuje mnoho tajuplných objektů, o kterých prakticky nic nevíme. V příštích letech by se ale naše poznání v tomto směru mohlo rozšířit – jeden takový objekt se totiž na své velmi velké a extrémně protáhlé oběžné dráze v tomto desetiletí přiblíží ke Slunci.

Objekt nese označení 2014 UN271. Astronomové ho odhalili teprve nedávno, v datech pozorování Dark Energy Survey, která pocházejí z let 2014 až 2018. Podle astronomů jde o transneptunické těleso podobné kometě. Není to žádný střízlík. Odborníci odhadují, že jeho velikost činí cca 100 až 370 kilometrů.  Pokud je 2014 UN271 opravdu kometou, jde rozhodně o megakometu nevídaných rozměrů.

Oběh jednou za 612 190 let

Asi nejzajímavější je na objektu 2014 UN271 (vedle jeho velikosti) jeho oběžná dráha kolem Slunce. Putuje mezi vnitřní částí Sluneční soustavy a Oortovým oblakem, přičemž jeden oběh tělesu trvá 612 190 let. V současné době je objekt vzdálený od Slunce asi 22 AU, tedy méně než Neptun. Nejblíže ke Slunci by se měl dostat v roce 2031, kdy se k němu přiblíží na vzdálenost 10,9 AU, což se velmi blíží oběžné dráze Saturnu.

Již předtím by měl objekt 2014 UN271 vytvořit typickou podobu komety, tedy koma a ohon, kvůli zahřívání slunečním zářením. Pro astronomy půjde o fascinující příležitost detailně pozorovat a analyzovat návštěvníka z okraje Sluneční soustavy. Pro veřejnost bez astronomického vybavení to ale zase taková show bohužel nebude.

TIP: Konec vesmírného návštěvníka? Mezihvězdná kometa Borisov se rozpadá

Předpovědět, zda se nějaká kometa stane velkou kometou, je velmi těžké, protože na jasnost komety působí mnoho faktorů. Obecně řečeno, pokud má kometa velké a aktivní jádro, bude procházet blízko povrchu Slunce a není v momentě nejvyšší jasnosti v zákrytu za Sluncem, má velkou šanci se zařadit mezi velké komety. Přestože Kohoutkova kometa v roce 1973 všechna tato kritéria splňovala, očekávaná podívaná se nekonala. Naopak kometa West, která se objevila o tři roky později a která se velkou kometou stát neměla, nakonec byla velmi působivá.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pýthie vydává věštby, obraz Camillo Miola, 1880. Tyto věštkyně sloužily v Apollonově chrámu v Delfách. (ilustrace: Wikimedia Commons, J. Paul Getty Museum, CC0)

Historie

Privilegované mayské ženy mohly být zdatné bojovnice. (foto: Shutterstock)

Věda
Vesmír

Mladotovský palác známý jako „Faustův dům“ stojí na místě, kde se údajně dříve nacházelo pohanské obětiště. (foto: Wikimedia Commons, MankaCC BY-SA 3.0)

Historie

Arové jsou velcí papoušci, mohou měřit až 90 cm a vážit až 1,5 kilogramu. (ilustrační foto: PixabayCC0)

Revue

Dav před Buckinghamským palácem 4. srpna 1914, kdy země vstoupila do války. (foto: Shutterstock)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907