SpaceX má první marsovský kontrakt: Její raketa Falcon Heavy ponese v roce 2028 marsovský rover Rosalind Franklin

Společnost SpaceX se konečně dočkala kontraktu na konkrétní misi směřující k Marsu. V roce 2028 by měla její raketa Falcon Heavy vynést evropský rover Rosalind Franklin, který má na rudé planetě pátrat po stopách života.

Pro Elona Muska jde o symbolický milník. Už při založení SpaceX v roce 2002 mluvil o kolonizaci Marsu jako o hlavním cíli lidstva. Firma se ale dosud na žádné misi k Marsu přímo nepodílela ani pro ni nezískala zakázku. To se nyní mění díky spolupráci s NASA a Evropskou vesmírnou agenturou.

Příběh plný zvratů

Rover Rosalind Franklin (pojmenovaný po britské vědkyni a průkopnici výzkumu DNA Rosalind Elsie Franklinové) je součástí programu ExoMars, který vznikl před zhruba 15 lety. Původně šlo o společný projekt ESA a NASA, zahrnující dvě mise: orbitální sondu a samotný rover.

NASA z programu v roce 2012 odstoupila kvůli rozpočtovým škrtům a ESA tak musela hledat náhradního partnera. Místo Spojených států tak zaujalo v ambiciózní misi Rusko.

Během první části zahájené v roce 2016 byla dopravena na oběžnou dráhu Marsu atmosférická sonda Trace Gas Orbiter (TGO), která následně vypustila k povrchu evropský demonstrativní modul Schiaparelli. Z této části mise se zdařila jen její první část – modul Schiaparelli nezvládl přistání a po nárazu do povrchu rudé planety havaroval.

Druhá část mise počítala s ruským přistávacím a povrchovým modulem Kazačok a vůbec prvním evropským planetárním roverem. Misi ale zkomplikovaly technické potíže s padáky, zpoždění kvůli pandemii COVID-19 a nakonec i zásadní geopolitický zlom. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 Evropa spolupráci s ruskou stranou ukončila.

Návrat NASA a nový plán

Záchrana přišla ze strany NASA. V roce 2024 byla uzavřena nová dohoda, která stanovila nové role obou agentur. NASA zajistí: komerční raketu pro start, část přistávacího systému, topné jednotky chránící rover před extrémním chladem na Marsu a špičkové vědecké vybavení, včetně hmotnostního spektrometru pro analýzu organických molekul.

Spektrometr je přitom klíčovou součástí celé mise, neboť právě tento přístroj má v marsovské oblasti Oxia Planum pátrat po stavebních kamenech života.

Nosnou raketou mise bude Falcon Heavy společnosti SpaceX, která patří mezi nejsilnější dnes používané nosiče. Skládá se ze tří propojených prvních stupňů rakety Falcon 9 a je navržena tak, aby byly všechny tyto stupně znovupoužitelné.

Falcon Heavy poprvé odstartovala v roce 2018 a má za sebou sérii úspěšných misí. Naposledy letěla v roce 2024, kdy vynesla sondu Europa Clipper. Její spolehlivost z ní dělá ideální volbu pro náročnou meziplanetární misi a pro Elona Muska jde o splnění dílčího snu – plnohodnotné účasti na marsovské misi.