Klimatická krize má řešení: Vědci navrhují nekompromisně zalesnit Zemi

09.07.2019 - Stanislav Mihulka

Nová studie švýcarských vědců spočítala, jak by bylo možné odvrátit hrozbu klimatické katastrofy, která souvisí s oteplováním naší planety. Podle nich je potřeba co nejrychleji zalesnit území odpovídající velikostí Spojeným státům

<p>Zalesnění Země v místech, kde mohou růst stromy. Čím více modré, tím více zalesněné území</p>

Zalesnění Země v místech, kde mohou růst stromy. Čím více modré, tím více zalesněné území


Reklama

Odborníci na klima varují, že globální oteplování planety vyžaduje ráznou akci. Abychom se vyhnuli nejhorším dopadům klimatické krize, potřebujeme podle nich do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého o 45 procent. Švýcarští badatelé nedávno přišli s velmi jednoduchým řešením problému s nadbytečným oxidem uhličitým – vysadit velké množství stromů.

Bilionová výsadba

Ve své studii odhadli, že za současných podmínek by se na Zemi mohlo teoreticky dařit ještě dalším 1,6 miliardám hektarů lesa, které by doplnily současných asi 2,8 miliard hektarů, na nichž les v dnešní době roste.

Místa na takové lesy je podle studie, která vyšla v odborném časopise Science, na planetě dost – bylo by třeba asi devět milionů kilometrů čtverečních. Znamenalo by to obohatit asi 3 biliony stromů, které dnes na naší planetě rostou, o další bilion. Ve svých úvahách přitom vědci vyloučili plochy s městy a zemědělskou půdou, které jsou pro lidskou civilizaci nezbytné. 

TIP: Mohutné zalesňování: Čína plánuje vysadit lesy o celkové rozloze Irska

Pokud by skutečně bylo zmíněné území zalesněno, podle odhadů vědců by mohlo pojmout asi 205 miliard tun oxidu uhličitého. To představuje dvě třetiny veškerého oxidu uhličitého, který lidé vypustili do atmosféry od průmyslové revoluce. Pokud jde o země s největší rozlohou půdy vhodné k zalesnění, na první příčce je Rusko se 151 miliony hektarů. Za ním následují Spojené státy se 103 miliony hektarů a Kanada s 78,4 miliony hektarů.

Reklama

  • Zdroj textu:

    ETH Zurich

  • Zdroj fotografií: ETH Zurich / Crowther Lab



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Geotermální elektrárna Nesjavellir je druhou největší geotermální elektrárnou na Islandu, produkuje okolo 120 MW elektrické energie. (foto: Wikimedia Commons, Gretar Ívarsson, CC0)

Zajímavosti

New York City I - dílo abstraktního nizozemského malíře Pieta Mondriana z roku 1942.

Revue

Vizualizace landeru Peregrine na Měsíci. (zdroj: Astrobotic Technology, CC0)

Vesmír

Co se císaři honilo hlavou, když se zrovna neholedbal úspěch a ztrátami nepřátel? (zdroj: Wikimedia Commons, Paul Delaroche (Royal Collection), CC0)

Historie

Perleťová oblaka nad jižním Norskem, prosinec 2014. (foto: Wikimedia Commons, HonzachCC BY-SA 4.0)

Věda

Hrdličky divoké tráví zimu na afrických zimovištích na jižním okraji Sahary a na evropská hnízdiště se vrací obvykle v dubnu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907