Klimatická krize má řešení: Vědci navrhují nekompromisně zalesnit Zemi

09.07.2019 - Stanislav Mihulka

Nová studie švýcarských vědců spočítala, jak by bylo možné odvrátit hrozbu klimatické katastrofy, která souvisí s oteplováním naší planety. Podle nich je potřeba co nejrychleji zalesnit území odpovídající velikostí Spojeným státům

<p>Zalesnění Země v místech, kde mohou růst stromy. Čím více modré, tím více zalesněné území</p>

Zalesnění Země v místech, kde mohou růst stromy. Čím více modré, tím více zalesněné území


Reklama

Odborníci na klima varují, že globální oteplování planety vyžaduje ráznou akci. Abychom se vyhnuli nejhorším dopadům klimatické krize, potřebujeme podle nich do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého o 45 procent. Švýcarští badatelé nedávno přišli s velmi jednoduchým řešením problému s nadbytečným oxidem uhličitým – vysadit velké množství stromů.

Bilionová výsadba

Ve své studii odhadli, že za současných podmínek by se na Zemi mohlo teoreticky dařit ještě dalším 1,6 miliardám hektarů lesa, které by doplnily současných asi 2,8 miliard hektarů, na nichž les v dnešní době roste.

Místa na takové lesy je podle studie, která vyšla v odborném časopise Science, na planetě dost – bylo by třeba asi devět milionů kilometrů čtverečních. Znamenalo by to obohatit asi 3 biliony stromů, které dnes na naší planetě rostou, o další bilion. Ve svých úvahách přitom vědci vyloučili plochy s městy a zemědělskou půdou, které jsou pro lidskou civilizaci nezbytné. 

TIP: Mohutné zalesňování: Čína plánuje vysadit lesy o celkové rozloze Irska

Pokud by skutečně bylo zmíněné území zalesněno, podle odhadů vědců by mohlo pojmout asi 205 miliard tun oxidu uhličitého. To představuje dvě třetiny veškerého oxidu uhličitého, který lidé vypustili do atmosféry od průmyslové revoluce. Pokud jde o země s největší rozlohou půdy vhodné k zalesnění, na první příčce je Rusko se 151 miliony hektarů. Za ním následují Spojené státy se 103 miliony hektarů a Kanada s 78,4 miliony hektarů.

  • Zdroj textu:

    ETH Zurich

  • Zdroj fotografií: ETH Zurich / Crowther Lab

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hamlet a duch jeho otce na obraze Pedra América de Figueiredo e Mello z roku 1893.

Zajímavosti
Historie
Revue

Operace pomocí dálkově řízených robotů najdou v budoucnosti uplatnění nejen v dobách krize.

Věda

Vostok: Poprvé do kosmu

1961-1963

Pionýrskou pilotovanou kosmickou loď vypustil 12. dubna 1961 Sovětský svaz pod názvem Vostok 1. Na palubě se nacházel první kosmonaut světa Jurij Gagarin. Plavidlo tvořily dvě části: Kabina kulového tvaru o průměru 2,3 m, jejíž povrch pokrýval ablativní štít pro zajištění bezpečného návratu na Zemi, byla určena pro jednoho člověka. Kosmonaut měl na sobě po celou dobu letu skafandr. Druhou část představoval přístrojový úsek s raketovým motorem. V rámci programu Vostok se uskutečnilo šest letů, při posledním z nich zamířila do vesmíru první žena, Valentina Těreškovová.

Vesmír

Francouzských jednotek se operace Michael téměř nedotkla

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907