Nová studie švýcarských vědců spočítala, jak by bylo možné odvrátit hrozbu klimatické katastrofy, která souvisí s oteplováním naší planety. Podle nich je potřeba co nejrychleji zalesnit území odpovídající velikostí Spojeným státům
Zalesnění Země v místech, kde mohou růst stromy. Čím více modré, tím více zalesněné území
Odborníci na klima varují, že globální oteplování planety vyžaduje ráznou akci. Abychom se vyhnuli nejhorším dopadům klimatické krize, potřebujeme podle nich do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého o 45 procent. Švýcarští badatelé nedávno přišli s velmi jednoduchým řešením problému s nadbytečným oxidem uhličitým – vysadit velké množství stromů.
Ve své studii odhadli, že za současných podmínek by se na Zemi mohlo teoreticky dařit ještě dalším 1,6 miliardám hektarů lesa, které by doplnily současných asi 2,8 miliard hektarů, na nichž les v dnešní době roste.
Místa na takové lesy je podle studie, která vyšla v odborném časopise Science, na planetě dost – bylo by třeba asi devět milionů kilometrů čtverečních. Znamenalo by to obohatit asi 3 biliony stromů, které dnes na naší planetě rostou, o další bilion. Ve svých úvahách přitom vědci vyloučili plochy s městy a zemědělskou půdou, které jsou pro lidskou civilizaci nezbytné.
TIP: Mohutné zalesňování: Čína plánuje vysadit lesy o celkové rozloze Irska
Pokud by skutečně bylo zmíněné území zalesněno, podle odhadů vědců by mohlo pojmout asi 205 miliard tun oxidu uhličitého. To představuje dvě třetiny veškerého oxidu uhličitého, který lidé vypustili do atmosféry od průmyslové revoluce. Pokud jde o země s největší rozlohou půdy vhodné k zalesnění, na první příčce je Rusko se 151 miliony hektarů. Za ním následují Spojené státy se 103 miliony hektarů a Kanada s 78,4 miliony hektarů.
PřírodaLidé labutě v zimě rádi krmí, často ale bohužel volí zcela nevhodnou potravu.
VědaMozky lidí, kteří spolu souhlasí, jsou pěkně synchronizované. Zato během hádky jsou mozky navzájem rozladěné.
VesmírVizualizace galaxie ID2299, která vznikla kosmickou kolizí a značná část jejího plynu byla následkem srážky vyvržena v podobě „slapového ohonu“.
HistorieCookovy lodě Resolution a Discovery na Tahiti během jeho třetí, poslední plavby k Austrálii.
VědaPoklad v Újlengyelu
RevueNebezpečné popelnice
popelář | úmrtí na 100 tisíc: 44,3
Naivní dětský sen se s přihlédnutím ke všem stránkám „popelařiny“ mění v noční můru. Míru smrtelnosti zvyšuje především fakt, že popeláři tráví celý den v provozu, kde je ohrožují dopravní nehody. Navíc je sbírání odpadu fyzicky namáhavé a především v zimě či v létě může skončit omrzlinami, respektive kolapsem organismu. Nemalá část popelářů se navíc zraní při manipulaci s nebezpečným odpadem v podobě střepů nebo třeba injekčních jehel.
