Kometa Čurjumov-Gerasimenko letí vesmírem a mění barvu jako chameleon

10.02.2020 - Stanislav Mihulka

Kometa Čurjumov-Gerasimenko na své pouti vesmírem mění barvu z červené na modrou a naopak. Co tyto změny způsobuje?

<p>Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko na snímku evropské sondy Rosetta (2015). Na barvu komety má zásadní vliv obsah organické hmoty a vodního ledu.</p>

Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko na snímku evropské sondy Rosetta (2015). Na barvu komety má zásadní vliv obsah organické hmoty a vodního ledu.


Reklama

Kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko známe na Zemi velmi dobře. V roce 2014 k ní doletěla evropská meziplanetární sonda Rosetta, která strávila dva roky jejím intenzivním průzkumem. Samotná kometa nás samozřejmě zajímá i dál a sledujeme její putování Sluneční soustavou, během něhož se dějí zajímavé věci.

Tým evropských vědců dal dohromady velké množství dat a pozorování sondy Rosetta a analyzoval barvu povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko. Ukázalo se, že během přibližování komety ke Slunci mění barvu z červené na modrou. A když se zase vzdaluje do hlubin Sluneční soustavy, vrací se její barva z modré zpět na červenou.

V hlavní roli led a organické látky

Podle vědců v případě této komety všechno záleží na vodním ledu a prachu na povrchu komety a v jejím blízkém okolí. Pokud obsahují více organických molekul, je materiál červenější. A když je tam větší množství vodního ledu, který je bohatý na křemičitan hořečnatý, je materiál více modrý.

TIP: Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko je z nesmírně staré organické hmoty

Barvu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko sledoval na palubě sondy Rosetta spektrometr VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer). Když byla kometa ještě daleko od Slunce, její jádro bylo pokryté spíše prachem a jevilo jako načervenalé, přičemž ho obklopovalo namodralé koma. Po přiblížení ke Slunci se kometa ohřála, povrchový led sublimoval do okolního vesmíru a odnášel přitom i množství prachu. V důsledku toho jádro komety zmodralo kvůli odkrytému ledu, kdežto koma se zaplnilo prachem a zčervenalo.

Reklama

  • Zdroj textu:

    ESA

  • Zdroj fotografií: ESA/Rosetta/NAVCAM – CC BY-SA IGO 3.0. Edit by Jason Major



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Věda

V Brně fungovala síť soukenických manufaktur, jedna z nich se nacházela na dnešní Lidické ulici. (foto: Archiv města Brna)

Historie

K nejobtížnějším překážkám patří vodopád na podzemní řece. Při jeho překonávání nezůstane suchý nikdo. (foto: © National Geographic - se souhlasem k publikování)

Zajímavosti
Vesmír

Kolem největší geotermální laguny na světě, která udržuje celoročně příjemnou teplotu vody, má vyrůst soběstačná rekreační vesnice. (foto: Profimedia, geoLagon)

Revue

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907