Kometa Čurjumov-Gerasimenko letí vesmírem a mění barvu jako chameleon

10.02.2020 - Stanislav Mihulka

Kometa Čurjumov-Gerasimenko na své pouti vesmírem mění barvu z červené na modrou a naopak. Co tyto změny způsobuje?

<p>Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko na snímku evropské sondy Rosetta (2015). Na barvu komety má zásadní vliv obsah organické hmoty a vodního ledu.</p>

Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko na snímku evropské sondy Rosetta (2015). Na barvu komety má zásadní vliv obsah organické hmoty a vodního ledu.


Reklama

Kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko známe na Zemi velmi dobře. V roce 2014 k ní doletěla evropská meziplanetární sonda Rosetta, která strávila dva roky jejím intenzivním průzkumem. Samotná kometa nás samozřejmě zajímá i dál a sledujeme její putování Sluneční soustavou, během něhož se dějí zajímavé věci.

Tým evropských vědců dal dohromady velké množství dat a pozorování sondy Rosetta a analyzoval barvu povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko. Ukázalo se, že během přibližování komety ke Slunci mění barvu z červené na modrou. A když se zase vzdaluje do hlubin Sluneční soustavy, vrací se její barva z modré zpět na červenou.

V hlavní roli led a organické látky

Podle vědců v případě této komety všechno záleží na vodním ledu a prachu na povrchu komety a v jejím blízkém okolí. Pokud obsahují více organických molekul, je materiál červenější. A když je tam větší množství vodního ledu, který je bohatý na křemičitan hořečnatý, je materiál více modrý.

TIP: Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko je z nesmírně staré organické hmoty

Barvu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko sledoval na palubě sondy Rosetta spektrometr VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer). Když byla kometa ještě daleko od Slunce, její jádro bylo pokryté spíše prachem a jevilo jako načervenalé, přičemž ho obklopovalo namodralé koma. Po přiblížení ke Slunci se kometa ohřála, povrchový led sublimoval do okolního vesmíru a odnášel přitom i množství prachu. V důsledku toho jádro komety zmodralo kvůli odkrytému ledu, kdežto koma se zaplnilo prachem a zčervenalo.

Reklama

  • Zdroj textu:

    ESA

  • Zdroj fotografií: ESA/Rosetta/NAVCAM – CC BY-SA IGO 3.0. Edit by Jason Major

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Molekula ErSO úspěšně ničí nádor prsu s receptorem pro estrogen i jeho metastázy. Prozatím u myší.

Věda
Reklama

Odhalená vnitřní struktura Marsu

Vesmír

Drozd stěhovavý (Turdus migratorius) má s hnízdními parazity své zkušenosti a často si s nimi dokáže poradit.

Příroda

Coby první Evropan spatřil zasněžený vrcholek Kilimandžára německý misionář Johannes Rebmann.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907