Která stálice „vystřídá“ Proximu Centauri?

08.08.2020 - Michal Švanda

<p>Obrázek zachycuje pohled na planetu <strong>Proxima b</strong>, která obíhá kolem hvězdy <strong>Proxima Centauri</strong>, Sluneční soustavě nejbližší sousední hvězdy. Na obloze, na obrázku nahoře vpravo od Proximy, je patrná rovněž dvojhvězda <strong>Alfa Centauri AB</strong>. </p>

Obrázek zachycuje pohled na planetu Proxima b, která obíhá kolem hvězdy Proxima Centauri, Sluneční soustavě nejbližší sousední hvězdy. Na obloze, na obrázku nahoře vpravo od Proximy, je patrná rovněž dvojhvězda Alfa Centauri AB


Reklama

Hvězdy sice v češtině označujeme také pojmem „stálice“, ale uvedený termín je v popisu této třídy vesmírných objektů velmi zavádějící. Hvězdy nejsou stálé – drtivá většina z nich se z nejrůznějších důvodů permanentně mění. Všechny se také vyvíjejí, přestože na mnohem delších časových škálách, než odpovídá lidskému životu. Kromě toho nezůstávají na místě, ale pohybují se, v důsledku čehož se velmi pozvolna proměňuje i nejbližší kosmické okolí Země. 

Hvězdné střídání

Dnes představuje Slunci nejbližší systém trojhvězda α Centauri, jejíž nejmenší složka – červený trpaslík Proxima – se nachází ve vzdálenosti 4,24 světelného roku. Nyní se rozpětí mezi α Centauri a Sluncem zkracuje, zhruba za 27 tisíc let dosáhne minima okolo tří světelných let, načež se naše sousedka začne vzdalovat. Za 33 tisíc roků od ní pak „titul nejbližší hvězdy“ převezme červený trpaslík Ross 248 a ponese jej dlouhých devět tisíc let

Zhruba za 43 tisíc let se stane nejbližší stálicí hvězda s označením Gliese 445, tedy – jak jinak – červený trpaslík ze souhvězdí Žirafy, známý rovněž jako zdroj rentgenového záření, jehož současná vzdálenost od Slunce činí 17,6 světelného roku. Asi za 40 tisíc let kolem něj ve vzdálenosti 1,6 světelného roku prolétne kosmická sonda Voyager 1, vypuštěná v roce 1977.

Některé další hvězdy se ke Slunci přiblíží, avšak nestanou se přitom nejbližšími hvězdami. Zhruba za 19 900 let to bude Lalande 21185, která se ke Slunci přiblíží na vzdálenost 4,65 světelného roku a následně se od něj začne vzdalovat. Ještě předtím se ke Slunci přiblíží Barnardova šipka: asi za 9 800 let ji bude od naší hvězdy dělit přibližně 3,75 světelného roku. Proxima Centauri se bude v té době nacházet ještě blíže ke Slunci (viz schéma).

Možná ovšem dojde i na překvapení: Některé opravdu rychle se pohybující hvězdy mohou nyní uniknout naší detekci a v budoucnosti prosvištět velmi těsně kolem Slunce. Stalo se to například před 70 tisíci lety, kdy Oortovým oblakem ve vzdálenosti kolem jednoho světelného roku prolétla Scholzova hvězda, systém složený z červeného a hnědého trpaslíka. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír
Revue
Zajímavosti

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907