Kvašené ovoce místo baru: Analýza moči odhalila, kolik alkoholu šimpanzi skutečně přijímají

Šimpanzi sice nechodí do hospod a do barů, podle nového výzkumu ale mají k alkoholu překvapivě blízko. V přírodě totiž pravidelně konzumují kvašené ovoce, které obsahuje malé množství etanolu. Analýza jejich moči nyní poprvé přinesla přímý důkaz, že těchto přírodních alkoholických „nápojů“ přijímají tolik, že je lze detekovat laboratorními testy.

Zjištění poskytuje nový pohled na to, jak může alkohol ovlivňovat chování našich nejbližších žijících příbuzných – a možná i na evoluční kořeny lidského vztahu k alkoholu.

Alkohol ukrytý v ovoci

V tropických lesích, kde šimpanzi žijí, je fermentace ovoce zcela přirozený proces. Jak plody dozrávají, zvyšuje se v nich obsah cukrů. Ty pak reagují s kvasinkami přítomnými na povrchu ovoce a vzniká etanol.

Šimpanzi se živí širokou škálou plodů, například fíky, plody zlatolistu obecného (Chrysophyllum cainito) nebo místními peckovinami. Jednotlivé plody obsahují jen velmi malé množství alkoholu, problém – nebo spíš zajímavost – je však v množství ovoce, které šimpanzi dokážou sníst.

Dospělý jedinec totiž může během jediného dne zkonzumovat až 4,5 kilogramu ovoce. Starší odhady proto naznačovaly, že po přepočtu na tělesnou hmotnost by šimpanz mohl přijmout množství alkoholu odpovídající více než dvěma sklenkám vína (2 × 150 ml), jednomu litru běžného piva nebo dvěma panákům destilátu. Přímý důkaz ale až dosud chyběl.

Ten nyní přinesla studie vedená biologem Aleksejem Marou z Kalifornské univerzity v Berkeley. Výzkumníci sledovali skupinu šimpanzů na výzkumné stanici Ngogo v ugandském národním parku Kibale. Během terénního výzkumu sbírali vzorky moči a analyzovali je pomocí jednoduchých testovacích proužků, které se běžně používají i u lidí k odhalení konzumace alkoholu. Výsledky byly jednoznačné: alkohol byl ve vzorcích moči skutečně přítomen. To potvrzuje, že šimpanzi přijímají etanol v dostatečném množství, aby byl v jejich organismu měřitelný.

Jak alkohol ovlivňuje chování šimpanzů?

U lidí alkohol výrazně mění jejich chování – ovlivňuje motoriku, kognitivní schopnosti i sociální interakce. Otázkou zůstává, zda podobně působí i na šimpanze.

Podle autorů studie by u lidoopů mohl alkohol snižovat míru stresu či úzkosti, například při obraně teritoria, posilovat sociální vazby v rámci skupiny a mírně měnit chování při společném krmení.

Někteří vědci jsou však k tomuto výkladu skeptičtí. Primatolog Kevin Langergraber z Arizonské státní univerzity například upozorňuje, že při pozorování šimpanzů pojídajících velké množství ovoce si nikdy nevšiml výrazných známek opilosti nebo změněného chování.

Dědictví dávných předků?

Podle autorů studie šimpanzi pravděpodobně aktivně nevyhledávají alkohol stejným způsobem jako lidé. Spíše ho přijímají jako vedlejší produkt přirozené potravy.

Aleksej Maro přirovnává chování šimpanzů k situaci, kdy si lidé při jídle dopřejí sklenku vína. Alkohol se v takovém případě přijímá spolu s potravou a může zároveň podporovat společenské vztahy mezi členy skupiny. Podle této hypotézy by právě podobné situace mohly stát u evolučních kořenů lidské příchylnosti ke společenské konzumaci alkoholu.

Výsledky studie tedy nenaznačují, že by se šimpanzi pravidelně opíjeli. Spíše ukazují, že alkohol je přirozenou součástí jejich jídelníčku a že jejich organismus je na jeho zpracování přizpůsoben.

Z evolučního hlediska to může znamenat, že schopnost tolerovat alkohol se u primátů vyvinula dávno před vznikem lidské civilizace – v době, kdy naši předkové stejně jako dnešní šimpanzi sbírali zralé, často už částečně zkvašené plody v tropických lesích.