Hypotéza opilých opic potvrzena: Lásku k alkoholu jsme zdědili po předcích
Nová studie ukazuje, že šimpanzi v afrických pralesech denně přijímají dávku alkoholu odpovídající zhruba dvěma drinkům – což naznačuje, že i lidská záliba v alkoholu má hluboké evoluční kořeny.
Když šimpanzi v ugandských a západoafrických pralesích pojídají zralé fíky či jiné plody, není to pro ně jen sladká hostina. Nová studie zveřejněná v odborném časopisu Science Advances ukázala, že jejich oblíbené ovoce přirozeně obsahuje alkohol – a to v množství, které odpovídá několika „skleničkám“ denně. Tento objev může osvětlit, proč si i lidé v průběhu evoluce vypěstovali náklonnost k alkoholu.
Hypotéza opilých opic
Myšlenku, že záliba v alkoholu je dědictvím po našich předcích, vyslovil už před čtvrt stoletím biolog Robert Dudley z Kalifornské univerzity v Berkeley. Podle jeho tzv. „hypotézy opilých opic“ naráželi naši předkové při hledání potravy vcelku běžně na ovoce s obsahem ethanolu, což mohlo mít výhodu: zralejší plody, a tedy i ty s vyšším obsahem alkoholu, bývají sladší a kaloričtější.
Schopnost vyhledávat a zpracovávat takové ovoce tak mohla dávným předkům Homo sapiens přinášet evoluční výhodu. Jenže dlouho chyběla „tvrdá“ data o tom, kolik alkoholu tropické ovoce skutečně obsahuje – a zda ho bylo dost na to, aby se stal významným faktorem v evoluci.
Šimpanzi se špičkou
Na obsah alkoholu v tropickém ovoci se nedávno zaměřil tým vedený doktorandem Alekseyem Marem a autorem hypotézy Robertem Dudleym. Vědci analyzovali 20 druhů ovoce, které šimpanzi běžně konzumují v národních parcích Kibale (Uganda) a Taï (Pobřeží slonoviny). Ukázalo se, že dužina obsahuje v průměru 0,3 % ethanolu. Na první pohled nejde o nic závratného – jenže šimpanzi spořádají denně 4 až 5 kg ovoce, tedy 5–10 % své hmotnosti.
Šimpanzi tak každý den pozřou přibližně 14 gramů čistého ethanolu – to je zhruba jedno až dvě piva či sklenky vína. Po přepočtu na tělesnou hmotnost to odpovídá více než dvěma drinkům denně. A pokud si vyberou opravdu hodně zralé plody, je dávka alkoholu ještě vyšší.
Evoluční stopa i sociální efekt
Podle autorů studie tato zjištění podporují představu, že ethanol je přirozenou a běžnou součástí tropických plodů – a že náš sklon k alkoholu je zakořeněn hluboko v evoluční minulosti ovocemilných primátů.
Zajímavostí studie kalifornských vědců je také to, že bohaté zdroje zralého ovoce přitahují velké skupiny šimpanzů na jedno místo. To pak vede k intenzivnějším sociálním interakcím – od sdílení potravy až po společné hlídky teritoria. Jinými slovy: „opilé“ ovoce nemuselo jen poskytovat kalorie navíc, mohlo také posilovat sociální život tlupy.
Nejsme v tom sami
Šimpanzi nejsou jediní. Fermentované plody či nektar konzumují i další savci, například sloni nebo veverkám podobné tany, a také některé druhy ptáků, třeba kosi, drozdi nebo kolibříci. Kvasícím ovocem se živí i kaloni či křečci, přičemž zmiňovaní hlodavci vykazují k alkoholu poměrně vysokou toleranci, a někteří jej v laboratorních podmínkách dokonce upřednostňují. Jak moc alkohol ovlivňuje chování jednotlivých druhů zvířat, ale vědci zatím nevědí.
