Lepší nechat je ležet! Mršiny jsou podle vědců pro biodiversitu klíčové

12.01.2022 - Zuzana Teličková

To, že mršiny uhynulých či zabitých zvířat plní v ekosystému důležitou úlohu, asi málokdo zpochybní. Jsou ale možná ještě důležitější, než se obecně předpokládá…

<p>Uhynulá zvířata jsou potravou jak pro mrchožrouty z řad ptáků a savců, tak třeba pro mrchožravé druhy brouků. Velký prospěch z nich ale mají i rostliny a následovně býložravý hmyz a další tvorové</p>

Uhynulá zvířata jsou potravou jak pro mrchožrouty z řad ptáků a savců, tak třeba pro mrchožravé druhy brouků. Velký prospěch z nich ale mají i rostliny a následovně býložravý hmyz a další tvorové


Reklama

Zoologové z Centra pro integrovaný výzkum biologické rozmanitosti v německém Lipsku a z univerzity v nizozemském Groningenu prováděli výzkum v nizozemské přírodní rezervaci Oostvaardersplassen, která je s rozlohou 56 km² jedním z největších mokřadů střední Evropy. Badatelé zde zkoumali, jak ovlivňují mršiny jelenů evropských (Cervus elaphus) své bezprostřední okolí.

Lepší je nechat je ležet! 

Vědci nejdříve zaznamenali početnost hmyzích druhů na místech, kde mršiny ležely i tam, kde bylo „čisto“ a následně si všímali, jak se v blízkém okolí těl a na „čistých“ místech daří rostlinám. Výzkumníci zjistili, že vedle jednoznačného prospěchu, jaký z ležících těl mají mrchožrouti napříč všemi živočišnými třídami, profitují z nich i zástupci flóry. Rostliny, jako je například bodlák kadeřavý (Carduus crispus) rostly v místech, kde uhynulé kusy ležely, více než pětkrát častěji než jinde. To zase mělo za následek čtyřnásobné zvýšení počtu býložravého hmyzu a jeho predátorů.

„Nečekali jsme, že mršiny budou mít tak velký vliv na celý potravinový řetěz, a to dokonce pět měsíců od doby, kdy zvířata uhynula. Ještě překvapivější je to v místě, jako je Oostvaardersplassen, kde je půda tak úrodná,“ komentoval výsledky studie vedoucí celého týmu Roel van Klink.

Výsledky ukazují, že je potřeba přehodnotit postoj k přítomnosti mršin v ekosystému. Většina lesníků dnes již akceptuje, že mrtvé dřevo by mělo zůstávat v lesích, z čehož profitují mnohé rostlinné i živočišné druhy. Naproti tomu přítomnost mršiny v přírodě je stále často vnímána jako něco nepřijatelného. Přitom i rozkládající se těla zvířat mají svou důležitou roli pro ekosystém a jeho biodiversitu.

TIP: Pyrenejští odklízeči mrtvol: Po stopách okřídlených mrchožravců

Zákony platné ve většině evropských zemích se prozatím staví k ponechávání uhynulých zvířat v přírodních rezervacích spíš negativně. Autoři studie ovšem vyzývají k tomu, aby se v oblasti rezervací přistupovalo k tomuto problému s větší shovívavostí.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Protoplanetární disk u mladé hvězdy FU Orionis. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, BetancourtCC BY 4.0)

Věda

Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907