To, že mršiny uhynulých či zabitých zvířat plní v ekosystému důležitou úlohu, asi málokdo zpochybní. Jsou ale možná ještě důležitější, než se obecně předpokládá…
Zoologové z Centra pro integrovaný výzkum biologické rozmanitosti v německém Lipsku a z univerzity v nizozemském Groningenu prováděli výzkum v nizozemské přírodní rezervaci Oostvaardersplassen, která je s rozlohou 56 km² jedním z největších mokřadů střední Evropy. Badatelé zde zkoumali, jak ovlivňují mršiny jelenů evropských (Cervus elaphus) své bezprostřední okolí.
Vědci nejdříve zaznamenali početnost hmyzích druhů na místech, kde mršiny ležely i tam, kde bylo „čisto“ a následně si všímali, jak se v blízkém okolí těl a na „čistých“ místech daří rostlinám. Výzkumníci zjistili, že vedle jednoznačného prospěchu, jaký z ležících těl mají mrchožrouti napříč všemi živočišnými třídami, profitují z nich i zástupci flóry. Rostliny, jako je například bodlák kadeřavý (Carduus crispus) rostly v místech, kde uhynulé kusy ležely, více než pětkrát častěji než jinde. To zase mělo za následek čtyřnásobné zvýšení počtu býložravého hmyzu a jeho predátorů.
„Nečekali jsme, že mršiny budou mít tak velký vliv na celý potravinový řetěz, a to dokonce pět měsíců od doby, kdy zvířata uhynula. Ještě překvapivější je to v místě, jako je Oostvaardersplassen, kde je půda tak úrodná,“ komentoval výsledky studie vedoucí celého týmu Roel van Klink.
Výsledky ukazují, že je potřeba přehodnotit postoj k přítomnosti mršin v ekosystému. Většina lesníků dnes již akceptuje, že mrtvé dřevo by mělo zůstávat v lesích, z čehož profitují mnohé rostlinné i živočišné druhy. Naproti tomu přítomnost mršiny v přírodě je stále často vnímána jako něco nepřijatelného. Přitom i rozkládající se těla zvířat mají svou důležitou roli pro ekosystém a jeho biodiversitu.
TIP: Pyrenejští odklízeči mrtvol: Po stopách okřídlených mrchožravců
Zákony platné ve většině evropských zemích se prozatím staví k ponechávání uhynulých zvířat v přírodních rezervacích spíš negativně. Autoři studie ovšem vyzývají k tomu, aby se v oblasti rezervací přistupovalo k tomuto problému s větší shovívavostí.
Shutterstock
HistorieCharles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)
ZajímavostiŠamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)
VědaKosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, Betancourt, CC BY 4.0)
RevueLegenda aviatiky
Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.