Reklama


Libri prohibiti: Kdy zrušila katolická církev seznamy zakázaných knih?

11.07.2016 - redakce 100+1

Knihy coby stěžejní nositelky lidského myšlení se již od prvopočátků své existence stávaly terčem nejrůznějších cenzorských zásahů. Každá doba tak měla a má své zakázané knihy


Reklama

První seznam zakázaných svazků zvaný Decretem Glasianum spatřil světlo světa už v 9. století, ovšem katolická církev jej nikdy neučinila oficiálním. Církevně uznaný Index librorum prohibitorum se objevil až víc než sto let po vynálezu knihtisku: Zahrnoval veškerá díla s kacířskou, antiklerikální či lascivní tematikou, jež mohla podle církevních hodnostářů přivést věřící na scestí.

První index oficiálně vydal papež Pavel IV. roku 1559, poté co nařídil inkvizitorům, aby seznam nevhodných knih sestavili. Poslední soupis zakázaných děl vyšel roku 1948, ovšem oficiálně ho církev zrušila až v roce 1966 vyhlášením papeže Pavla VI. Ovšem četba zakázaných děl byla i nadále hříchem, čitateli již jen nehrozil žádný církevní trest.

Kepler, Balzac i Bible

Na zmíněném seznamu se postupně objevila celá řada knih: včetně děl Johannese Keplera, Immanuela Kanta či Reného Descartese, románů Honorého de Balzaca, Gustava Flauberta nebo Victora Huga, ale také včetně některých církví neuznaných překladů Bible. Z českých autorů figurovala na indexu například díla Václava Budovce z Budova. 

Za nejstarší tištěný seznam zakázaných knih je považována v Čechách publikovaná redakce papeže Klementa VIII., kterou z iniciativy arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé vytiskl v Praze roku 1596 Václav Martin z Jenčic. Ovšem nejznámějším dílem je v tomto směru dozajista práce jezuity Antonína Koniáše (1691-1760), který ve svých indexech zohlednil potřeby domácích cenzorů, neboť dřívější seznamy zakázané literatury obsahovaly pouze zahraniční knižní produkci.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Twentieth Century Fox Film Corporation

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Raději se držte na severu

Bogota, Kolumbie

Hlavní a zároveň nejlidnatější kolumbijské město Bogota si sice v poslední době na poli kriminality polepšilo, ale násilné činy pod taktovkou narkomafie z něj stále činí jedno z nejnebezpečnějších měst světa. Hrozbou jsou také časté exploze bomb. V srpnu 2010 zde vybuchla před budovou kolumbijské rozhlasové stanice Caracol Radio bomba umístěná v automobilu. Ten samý rok v říjnu se podařilo odvrátit další bombový útok, jehož cílem měla být budova Národního správního centra. I přes veškerou snahu úřadů jsou zde stále rozšířené únosy civilistů, přičemž únosci pak za jejich propuštění požadují po vládě peníze. Není se tak čemu divit, že nejen Bogota, ale i celá Kolumbie má jednu z nejvyšších úrovní zločinnosti na světě. Pokud se už ale v tomto turisty často navštěvovaném městě ocitnete, snažte se držet v jeho severní části – ta je totiž mnohem bezpečnější než jižní část Bogoty. 

Zajímavosti

Granáty F-1 se dodávaly v bedničkách po 20 kusech

Válka

Vytrvalostní cvičení posiluje tělo i ducha

Věda

Souhvězdí Hydry tvoří 17 hvězd. Z České republiky ho nejlépe spatříme v dubnu

Vesmír
Vesmír

Ženy ve středověku neměly lehké postavení

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907