Lidské zuby jsou jako letokruhy stromů: Zaznamenávají historii těla

27.03.2020 - Stanislav Mihulka

Struktura zubů prozradí dřívější vážné choroby, těhotenství, menopauzu i pobyt ve vězení


Reklama

Podobně jako letokruhy u dřevin anebo třeba vrstvy hornin ve fosilním záznamu, i lidské zuby mohou uchovat stopy po významných biologických událostech, které se přihodí dotyčnému člověku. K tomuto závěru nedávno dospěli ve svém výzkumu američtí badatelé, kteří detailně prozkoumali zuby několik dobrovolníků.

Historie vepsaná do zubů

Studovali celkem 47 zubů od 15 různých lidí ve věku od 25 do 69 let. U těchto lidí vědci znali jejich historii a zásadní události, které je potkaly. Cílem výzkumu bylo propojit životní události, které mohly mít výrazný dopad na fyziologii organismu dotyčného člověka, s detailní strukturou jeho zubů.

TIP: Elektronické svědomí: Chytrý senzor v ústech ohlídá, co všechno jíte a pijete

Ukázalo se, že zuby jsou pozoruhodným médiem, které zaznamenává až překvapivě podrobně životní zkušenosti lidí. Na struktuře zubů, konkrétně v cementu – tvrdé pojivové tkáni pokrývající povrch kořene zubu, je patrné, kdy člověk onemocněl závažnou chorobu, kdy měl dítě či menopauzu a dokonce i to, kdy byl ve vězení. Všechny tyto události se totiž projevují na fyziologii lidského těla a ta pak zase ovlivňuje růst zubů.

Dobrou zprávou je, že při běžné zubní prohlídce nejspíš nehrozí, že by ošetřující lékař mohl tímto způsobem nahlédnout do vaší osobní minulosti. Mikrostruktura cementu je totiž viditelná pouze pod mikroskopem.

Detail druhé stoličky 35leté ženy, která porodila před 11 a 16 lety. Na zvětšenině vpravo je vidět záznam obou porodů v podobě dvou tmavších kruhů v cementu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hamlet a duch jeho otce na obraze Pedra América de Figueiredo e Mello z roku 1893.

Zajímavosti
Historie
Revue

Operace pomocí dálkově řízených robotů najdou v budoucnosti uplatnění nejen v dobách krize.

Věda

Vostok: Poprvé do kosmu

1961-1963

Pionýrskou pilotovanou kosmickou loď vypustil 12. dubna 1961 Sovětský svaz pod názvem Vostok 1. Na palubě se nacházel první kosmonaut světa Jurij Gagarin. Plavidlo tvořily dvě části: Kabina kulového tvaru o průměru 2,3 m, jejíž povrch pokrýval ablativní štít pro zajištění bezpečného návratu na Zemi, byla určena pro jednoho člověka. Kosmonaut měl na sobě po celou dobu letu skafandr. Druhou část představoval přístrojový úsek s raketovým motorem. V rámci programu Vostok se uskutečnilo šest letů, při posledním z nich zamířila do vesmíru první žena, Valentina Těreškovová.

Vesmír

Francouzských jednotek se operace Michael téměř nedotkla

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907