Velké a Malé Magellanovo mračno spojuje proud hvězd a proud plynu

10.02.2017 - Stanislav Mihulka

Slavné trpasličí galaxie jsou jako perly navlečené na niti dlouhé 43 tisíc světelných let

Proudy mezi Magellanovými mračny -<p>Velké a Malé Magellanovo mračno spojuje proud hvězd (bíle) a proud plynu (modře)</p>
Proudy mezi Magellanovými mračny -

Velké a Malé Magellanovo mračno spojuje proud hvězd (bíle) a proud plynu (modře)


Reklama

Velké a Malé Magellanovo mračno jsou dvě slavné trpasličí nepravidelné galaxie, a zároveň dva největší satelitní průvodci Mléčné dráhy. Mezinárodní tým astronomů, vedený odborníky z britské Univerzity v Cambridgi, nedávno zjistil, že tyto dvě trpasličí galaxie k sobě nepoutá jen podobné jméno. Ukázalo se, že Velké a Malé Magellanovo mračno navzájem spojuje proud hvězd, který se táhne na vzdálenost 43 tisíc světelných let. Obě galaxie zároveň propojuje i přibližně souběžný proud plynu.

Pozorování observatoře Gaia

K těmto závěrům astronomové došli po prozkoumání první várky dat, kterou na Zemi poslala Gaia, vesmírná astrometrická observatoř Evropské kosmické agentury (ESA). Observatoř Gaia sestavuje 3D mapu hvězd v našem vesmírném sousedství. Měla by přesně zaznamenat polohu asi 1 miliardy hvězd Mléčné dráhy po celé obloze a také sleduje jejich změny v čase.

TIP: Velké Magellanovo mračno: Nejjasnější satelit Mléčné dráhy

Vědci se už dlouho domnívali, že kolem Magellanových mračen mohou být hvězdné proudy. Až do teď je ale nikdo neobjevil. Přinejmenším část nalezeného proudu by měly tvořit hvězdy vytržené Velkým mračnem z Malého mračna. Zbytek zřejmě představují hvězdy Velkého Magellanova mračna, které svou gravitací vytáhla ven Mléčná dráha.

  • Zdroj textu:

    University of Cambridge

  • Zdroj fotografií: V. Belokurov, D. Erkal & A. Mellinger

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907