Marshmallow exoplaneta: Vědci objevili planetu s extrémně nízkou hustotou

24.10.2022 - Stanislav Mihulka

Exoplaneta ze souhvězdí Vozky má extrémně nízkou hustotu. Podle vědců připomíná marshmallow

<p>Vizualizace extrémně řídkého plynného obra TOI-3757 b a jeho mateřské hvězdy. <em>(ilustrace: NOIRLab, NSF, AURA, J. da Silva, M. Zamani, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Vizualizace extrémně řídkého plynného obra TOI-3757 b a jeho mateřské hvězdy. (ilustrace: NOIRLab, NSF, AURA, J. da Silva, M. Zamani, CC BY-SA 4.0)


Reklama

Čím více exoplanet objevujeme, tím je jasnější, jak rozmanité ve skutečnosti jsou. Planety Sluneční soustavy představují jen velmi omezený příklad toho, jak mohou planety ve vesmíru vypadat. Potvrzuje to i nedávný objev plynného obra TOI-3757 b u červeného trpaslíka v souhvězdí Vozky, vzdáleného od nás asi 580 světelných let.

Jde o planetu s doposud nejnižší hustotou, jaká kdy byla u červeného trpaslíka objevena. Její průměrná hustota připomíná oblíbenou pochoutku marshmallow. „Obvykle se má za to, že u červených trpaslíků, kteří jsou menší, chladnější a méně zářiví než Slunce, vznikají plynní obři jen obtížně a jsou tím pádem nesmírně vzácní,uvádí ve zprávě vedoucí výzkumu, kanadský astronom Shubham Kanodia z americké výzkumné organizace Carnegie Institution for Science’s Earth and Planets Laboratory. Už jen z tohoto pohledu je objev exoplanety TOI-3757 b tak cenný.

Velmi řídká exoplaneta

Objevená exoplaneta je o něco málo větší než náš Jupiter. Červeného trpaslíka obíhá ve velmi těsné blízkosti – svou mateřskou hvězdu obkrouží za 3,5 dne. Když se vědcům podařilo určit její hmotu, na asi jednu čtvrtinu Jupiteru, mohli z dat odvodit i hustotu této exoplanety. Dospěli k průměrné hustotě zhruba 0,27 gramu na centimetr krychlový. Hustota exoplanety TOI-3757 b je tím pádem ani ne poloviční oproti Saturnu, nejřidší planetě Sluneční soustavy.

Exoplanetu TOI-3757 b jako první objevil satelit pro výzkum tranzitujících exoplanet TESS, Kanodiův tým následně využil k jejímu pozorování 3,5m teleskop Observatoře WIYN, která je součástí Národní observatoř Kitt Peak v Arizoně. Kolem objevené exoplanety je stále řada otazníků. Není například úplně jasné, jak mohl u dotyčného červeného trpaslíka vzniknout plynný obr, natož tak řídký.

Jedna z uvažovaných teorií o vzniku planety s takto extrémně nízkou hustotou souvisí s jejím formováním. Podle současných teorií vznikají plynní obři jako masivní kamenná jádra o hmotnosti až desetinásobku hmotnosti Země, která postupně přitahují velké množství okolního plynu a vytvářejí tak plynné obry. Mateřská hvězda exoplanety TOI-3757 b ale vykazuje nižší zastoupení těžkých prvků, což podle vědců mohlo vést k tomu, že se kamenné jádro planety tvořilo pomaleji a zbrzdil se tak proces akrece plynu. To mohlo ve výsledku ovlivnit celkovou hustotu planety. Další možnost souvisí s oběžnou dráhou planety. Předběžné údaje ukazují, že trajektorie exoplanety je mírně elipsovitá. To způsobuje výrazné změny v zahřívání jejího povrchu a může vyústit v určitou formu „nadýmání“ atmosféry planety

TIP: Polystyrenová exoplaneta prozrazuje mnoho zajímavého o atmosférách planet

Extrémně nízkou hustotu této exoplanety by mohla osvětlit budoucí pozorování novým americkým Vesmírným dalekohledem Jamese Webba (JWST),“ říká Jessica Libby-Roberts z Pensylvánské státní univerzity, která se na výzkumu exoplanety podílela. „Pokud najdeme více podobných systémů červených trpaslíků s plynnými obry, přispěje to k porozumění mechanismům vzniku a vývoje planet,“ dodává astrofyzička.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Úlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris VandevorstCC BY 4.0)

Věda

Stalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)

Historie

Simulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. DagnelloCC BY-SA 4.0)

Vesmír
Revue

Krkavec přichází ke kohoutovi bažanta obecného (Phasianus colchicus), který se nečekaně objevil nedaleko újedi. Kohout překvapivě podniká jako první výpad proti krkavci. (foto: Karel Svašek - se souhlasem k publikování)

Příroda

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907