Masivní sesuv půdy v Norsku odnesl do moře osm domů

07.06.2020 - Zuzana Rychlá


Reklama

U norského města Alta, které leží za polárním kruhem, došlo před několika dny k masivnímu sesuvu půdy. Nikdo sice nebyl zraněn, ale několik domů tato katastrofa smetla do moře. Lavina půdy měla šířku asi 700 metrů a mocnost přes 150 metrů. 

Příčinou tohoto jevu je takzvaný senzitivní jíl. Jedná se o formu velmi citlivého mořského jílu, který se může nesmírně rychle změnit z pevného na tekutý. Protože jde původně o usazeniny, nachází se nejčastěji u pobřeží, zejména v Kanadě a skandinávských zemích.

Tvoří tam rozsáhlé plochy, které leží i několik set metrů nad hladinou současné hladiny moře –⁠ a mnohdy na nich žijí lidé. Problém je, že pevnost této hmoty pomalu klesá. Pokud se zmenší dostatečně, pak se původně pevná hmota může změnit téměř okamžitě na tekutinu, která se pak chová podle zákonů gravitace a stéká do moře.

TIP: Obří závrty a propadající se silnice: Příčinou je rychlá výstavba, havárie a obcházení pravidel

Tento jev už v severských zemích vedl mnohokrát k obrovským katastrofám, které měly nejen značné hmotné následky, ale také připravily o život stovky lidí. Jedním z prvních historických dokladů je zánik norského městečka Sarpsborg, které na začátku 18. století sesuv půdy zcela zničil –⁠ většině obyvatel se naštěstí podařilo uniknout.

  • Zdroj textu:

    ČT24

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 2019 využilo průplav přes pět tisíc tankerů a podobný počet dalších nákladních lodí.

Cestování
Revue

Jupiterův měsíc Ganymed. Podle vědců se na jeho povrchu nachází největší známý impaktní kráter ve Sluneční soustavě.

Vesmír

Tasmánský čert, ďábel medvědovitý

Věda

Duby patří k dlouhověkým stromům, které od nepaměti podněcovaly lidskou fantazii. Při jejich košaté mohutnosti se není čemu divit (Foto: Shutterstock)

Příroda

Karel IV. se synem Václavem a synovcem Joštem

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907