Město jako sídlo hříchu: Jak se bydlelo v dávných dobách

02.06.2016 - Tereza Břehovská

Ve středověkém městě byl často spatřován symbol zla


Reklama

Vesnice byla chápána jako sídlo nezkaženého člověka a přírody. Podle církevních kazatelů ve městě bujel hřích a mamon. Tam, kde bylo příliš mnoho lidí pohromadě, byl prostor pro kriminalitu, špinavé obchody a nevázanou zábavu. 

Vznik měst

Od příchodu Slovanů na naše území v 5. století zde byla budována různá sídliště či osady podobající se městům. Budování měst v pravém slova smyslu probíhalo v západní Evropě zhruba od 11. století. U nás pak největší boom nastal ve století 13., tedy za vlády posledních Přemyslovců. Spočíval zejména v postupném spojování a srůstání menších aglomerací.

Historik Václav Vojtíšek popsal středověké město jako samosprávné středisko, opevněné hradbami a nadané výsadami. To zcela vystihovalo jeho funkce. Výsady sloužily obvykle k rozvoji obchodu a podnikání, samospráva ubírala práci královským úředníkům a dávala měšťanům pocit výlučnosti a nadřazenosti nad obyčejnými poddanými z vesnice a hradby je pochopitelně měly ochránit před vpádem nepřátel. Dlužno poznamenat, že dobýt dobře opevněné město bylo často těžší než pořádný hrad. Však se sem také v případě ohrožení stahovali lidé z širokého okolí i se svým movitým majetkem.

Centrum hospodářství a kultury

Už jsme se zmínili, že hlavní funkce města byla ekonomická – pořádaly se tam trhy, vybíralo mýto a točily se peníze. Abychom však nezůstali jen u toho mamonu, nezapomínejme na rozvoj kulturního života – hospody, nevěstince, knihovny, zábavy, kostely, fary a k nim patřící školy. Postupem času získala některá města i svůj soud a právo soudit své příslušníky podle vlastních zákonů. Tohle šlechtici pochopitelně neviděli rádi, protože ztráceli nad městem vliv, ale o to více se to hodilo králi či markraběti, který se zbavil části starostí a naopak tím vliv získával, protože královská města byla vhodnou protiváhou stále vzrůstající moci šlechtické.

Z toho je vidět, že není město jako město. Zeměpanská (královská či markraběcí) města, jejichž vlastníkem byl sám král či markrabě, měla mnohem větší prostor k rozvoji, než města poddanská, která se dělila na církevní (biskupská, klášterní) a šlechtická. Zároveň se také rozlišovala na velká (civitates) a malá (oppida). Zvláštní skupinou byla sídelní města, dnes bychom řekli hlavní, mezi které patřila neodmyslitelně Praha, Olomouc a Brno.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Živá historie 4/2009

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel UguetoCC BY 4.0)

Věda

Přemyslovští králové – Vratislav II., Vladislav II., Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. (ilustrace: panovnici.estranky.cz)

Historie

Kruh života 

Javier Murcia | Chování  | 2. místo

Útok zachycený na snímku předvídal Javier Murcia dlouho před tím, než k němu došlo. Všiml si totiž zřejmě nemocného pyskouna zelenavého, jak těžkopádně plave směrem k porostu, kde se ukrýval dravý kanic písmenkový. Samotný výpad trval doslova pouhý okamžik a predátor byl poté natolik zaměstnaný polykáním kořisti, že se k němu potápěč dostal takřka na dosah ruky. (foto: Underwater Photographer Of The Year 2022, © Javier Murcia)

Revue

K prevenci psychických potíží vznikla řada opatření, jako posílání různých překvapení, dárků či oblíbených jídel. Na palubě ale nesmějí chybět ani antidepresiva a samozřejmě léky proti nespavosti. (foto: Unsplash, CashCC0)

Vesmír

Americký letoun Douglas TBD Devastator, který se účastnil neúspěšného útoku na Tulagi. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)

Válka

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907