Může život přežít zánik hvězdy? Odpovědět by mohl teleskop Jamese Webba

18.09.2020 - Stanislav Mihulka

Planety bílých trpaslíků jsou slibným cílem pro pozorování výkonným vesmírným teleskopem Jamese Webba


Reklama

Když hvězda, jako je třeba naše Slunce zemře, zůstane po ní jen zhroucené jádro v podobě bílého trpaslíka. Pokud taková hvězda měla planety, a to jistě často měla, bylo by nepochybně velmi zajímavé ověřit, zda by na takových planetách mohl existovat život i po zániku mateřské hvězdy. Stačilo by mít po ruce dostatečně výkonný teleskop.

Lisa Kaltenegger z institutu Carl Sagan Institute a její spolupracovníci tvrdí, že by nám na tuto otázku mohl pomoci odpovědět připravovaný americký vesmírný teleskop Jamese Webba. S jeho pomocí bychom totiž mohli odhalit stopy přítomnosti života na exoplanetách podobných Zemi, které obíhají kolem bílých trpaslíků.

Planeta u malé hvězdy

Vtip je v tom, že když planeta obíhá kolem malé hvězdy, vzniká v případě jejího tranzitu, tj. přechodu mezi pozorovatelem a kotoučem dotyčné hvězdy, velmi silný signál s informací o atmosféře takové planety. U bílého trpaslíka je to vyloženě extrém. Jsou asi tak stokrát menší než Slunce a velikostí se blíží Zemi. To z nich dělá excelentní cíl pro pozorování tohoto druhu s dostatečně výkonným teleskopem.

TIP: Astronomové objevili první obří planetu u bílého trpaslíka

Kalteneggerová je přesvědčená, že pokud kolem bílých trpaslíků v rozumné vzdálenosti od nás obíhají terestrické planety podobné Zemi, a pokud se Webbův teleskop dostane na orbitu a bude funkční, mohli bychom na takových planetách  najít případné známky přítomnosti života během příštích pár let. Největším problémem bude odhadnout, které z chemických látek mohou být nejvíce spolehlivým signálem výskytu živých organismů.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Když člověk přijde o jednu hemisféru, zbývající část mozku dokáže z velké části nahradit její funkci. Plasticita mozku je ale zřejmě závislá na věku. (foto: Shutterstock)

Věda

Ulicemi kráčí smrt

Día de Muertos | Mexiko

Mexický svátek Día de Muertos neboli „den mrtvých“ se slaví od večera 31. října do 2. listopadu. Odrážejí se v něm předkřesťanské tradice, mimo jiné aztécké rituály, a jeho smyslem je poukázat, že smrt tvoří zcela přirozenou součást života. Malování a masky ve tvaru lebek slouží k uctění zesnulých, jimž lidé také pokládají na hroby či domácí oltáře obětiny. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Skupiny malých roverů by mohly pronikat do jeskynních prostor na Měsíci a na další obtížně dostupná či nebezpečná místa. (foto: Lunar Zebro, TU Delft, CC0)

Vesmír
Válka

Po smrti Jana Šembery (1597) pánové z Boskovic vymřeli po meči. A komu připadly jejich překrásné zámky? Jan Šembera obě své dcery provdal za šlechtice z rodu Lichtenštejnů, kteří se tak mohli radovat z bohatého dědictví. (foto: Wikimedia Commons, DoronenkoCC BY-SA 4.0)

Historie

Úchvatná scenérie Velké Sněžné jámy. (foto: © Jan Vítek)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907