Můžeme v kosmu objevit pozůstatek Velkého třesku?

14.12.2019 - Michal Švanda

<p>V modrých vláknech spojujících (oranžové) galaxie se ukrývají vzácné kapsy panenských plynů – pozůstatků Velkého třesku, které „neznečistily“ hvězdné exploze (viditelné jako kruhové rázové vlny kolem některých oranžových bodů)</p>

V modrých vláknech spojujících (oranžové) galaxie se ukrývají vzácné kapsy panenských plynů – pozůstatků Velkého třesku, které „neznečistily“ hvězdné exploze (viditelné jako kruhové rázové vlny kolem některých oranžových bodů)


Reklama

Pozůstatek po Velkém třesku, třeba ve formě nějakého odlesku gigantické exploze, přirozeně objevit nemůžeme. Zdá se však, že se ve vesmíru nacházejí přinejmenším oblasti, jež zůstaly prakticky netknuté po značnou část jeho existence. Jsou velice vzácné, neboť již zhruba 700 milionů let po Velkém třesku se v kosmu objevily první hvězdy a v procesu nukleosyntézy v nich začaly vznikat těžší chemické prvky. Zmíněné stálice typicky vybuchovaly jako supernovy a obohatily (z našeho pohledu „zašpinily“) své široké okolí. Ve vesmíru tak dnes prakticky nenajdeme plyn, který by neznečistily produkty hvězdné nukleosyntézy. 

TIP: Většina nejtěžších prvků ve vesmíru vznikla v discích kolem zhroucených hvězd

Některá pozorování však naznačují, že takové nedotčené oblasti přesto existují. Astronomové využili záření vzdálených kvazarů, jež prochází přes plyn v popředí. Ten nechává v záření kvazaru odezvu ve formě spektrálních čar, jejichž charakter závisí na chemickém složení. Z pozorování vyplývá, že známe přinejmenším tři lokality, kde je zastoupení prvků těžších než helium velmi nízké, 10 000× menší než u Slunce – i v jeho případě jsou přitom těžších prvků necelá 2 %. Dané oblasti by tedy mohly představovat regiony s panenským plynem, s vlastnostmi odpovídajícími látce vzniklé při Velkém třesku.   

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907