„Na armádu mi nesahejte“: Srdcová záležitost císaře Františka Josefa

22.08.2016 - Lukáš Fasora

Výrok často připisovaný Františku Josefovi lakonicky, ale přesně vyjadřoval jeho postoj k armádě


Reklama

V císařových očích měl důstojnický sbor habsburské armády zůstat kastou stojící mimo zákony pro běžné občany, být tavícím kotlem národů se specifickým hodnotovým systémem a s neochvějnou věrností dynastii.

Panovníkova opora

Je paradoxem, že císař bojovým schopnostem své armády příliš nevěřil. Ve vlastní vojevůdcovské schopnosti ztratil víru po porážce u Solferina v roce 1859, důvěra v armádu jako celek u něj zřejmě nalezla svůj zlom po ponižující porážce u Hradce Králové o sedm let později. Rakouská armáda zaostávala za armádami hlavních velmocí počtem vycvičených branců, výzbrojí i kompetencí důstojníků. Ale určitě to nebyl špatně fungující válečný stroj, vždyť až do jara 1918 si ve světové válce dokázala udržet dobrou morálku a potřít své hlavní konkurenty – Srby, Rusy, Rumuny a po nich Italy, vždy ovšem za cenu stále větší závislosti na německém spojenci.

Habsburská armáda byla ovšem v první řadě nástrojem k potlačování vnitřních nepřátel dynastie. V době zásadních otřesů monarchie se císař třikrát rozhodl spolehnout výhradně na ni. A byl k tomu mnohými přímo vyzýván. Okřídleným se stalo rčení „Kdy vsedne císař na koně?“ V roce 1848 zachraňoval revolucemi zmítanou říši maršálek Radecký a spol., v době národnostních bouří v letech 1896–1897 se armáda opět ukázala jako pilíř státu. A v roce 1914 se císař také již nespolehl na politiky, ale výhradně na vojáky.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 10/2011

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kyjonožec Eurypterus dosahoval délky 1,3 metru. Největší druhy ale dorůstaly až tří metrů.

Věda
Zajímavosti

O zdroji potravy se netopýři nechají poučit nejen od svých nejbližších příbuzných, ale také od příslušníků jiného druhu.

Příroda

Proudy plynu ve spirální galaxii NGC 4321.

Vesmír
Historie

Locusta (vlevo) prý zabila stovky Římanů. Lucrezia Borgia zase patřila k velmi vzdělaným ženám.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907