Nečekané odhalení: Nádorové buňky přežívají chemoterapii díky kanibalismu

19.09.2019 - Stanislav Mihulka

<p>Klidové buňky nádoru u myši (zeleně) požírají jiné buňky nádoru (červeně).</p>

Klidové buňky nádoru u myši (zeleně) požírají jiné buňky nádoru (červeně).


Reklama

Chemoterapie mají sice brutální vedlejší účinky, nádor pacienta ale obvykle zasáhnou velmi těžce a úspěšně. Problém je v tom, že některé z buněk nádoru v řadě případů přežijí a nádor tak dostane šanci opět vyrůst. To je pro zdraví pacienta pochopitelně velmi závažné. Vědci a lékaři proto intenzivně pracují na řešení, jak přežívající nádorové buňky nějakým způsobem zlikvidovat.

Abychom proti odolným buňkám nádoru mohli úspěšně bojovat, je nezbytné je nejprve důkladně poznat a odhalit jejich strategie, které při svém přežívání využívají. Je to klíč k záchraně milionů životů, které jsou jinak ztraceny kvůli návratu již jednou léčené rakoviny.

TIP: Spojenci rakoviny? Některé bakterie sabotují chemoterapii a chrání nádor

Tým amerických odborníků nedávno zjistil, že buňky nádoru prsu, a také některých dalších rakovin, používají ke své obraně neobvyklou strategii. Některé buňky nádoru v tomto případě po nasazení léčby chemoterapií přejdou do stavu klidu neboli dormance. Aby se v tomto stavu uživily, uchylují se tyto buňky ke kanibalismu. Často totiž pozřou okolní buňky nádoru, které nevstoupily do klidového stavu. Díky této neobvyklé stravě získají dostatek živin k tomu, aby přežily léčbu a pak mohly opět škodit.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Skalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo SánchezCC BY 2.0)

Příroda

Prokletí smrti

žena z Lemb | Royal Scottish Museum

Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor OchoaCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti
Vesmír
Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907