Nejlépe přizpůsobení suchozemci: Pětice „návštěvníků“ vodní říše

05.09.2020 - Vladimír Socha

Když si odmyslíme skutečné vodní obratlovce – ryby a paryby – zůstává mezi obyvateli mořského prostředí stále mnoho „suchozemských“ druhů, jimž se voda stala druhým domovem. Kteří plazi, ptáci a savci jsou životu v tomto živlu nejlépe přizpůsobeni?

<h3>Leniví obři</h3><p>Na rozdíl od svých suchozemských příbuzných mají mořské želvy četné adaptace pro dlouhý pobyt pod hladinou – například solné žlázy v lebce, hmotnostně redukovaný krunýř a samozřejmě končetiny přeměněné v ploutve. Dělí se do dvou skupin – na kožatkovité a karetovité. <strong>Zatímco kožatkovité zahrnují jen jeden druh, kterým je kožatka velká </strong><em>(Dermochelys coriacea), </em><strong>karet známe přinejmenším šest druhů. Kožatka s hmotností až 916 kilogramů je zároveň největší současnou želvou světa.</strong> Mořské želvy se relativně pomalu rozmnožují a některým druhům dnes bohužel hrozí vyhynutí.</p><p>Největší mořskou želvou všech dob byl zřejmě severoamerický křídový rod <strong><em>Archelon</em></strong> s délkou těla až 4 metry a hmotností kolem 2,2 tuny. <strong>Kareta obrovská</strong> <em>(Chelonia mydas)</em> běžně dorůstá hmotnosti 200 kilogramů a může se dožít kolem 80 let</p>

Leniví obři

Na rozdíl od svých suchozemských příbuzných mají mořské želvy četné adaptace pro dlouhý pobyt pod hladinou – například solné žlázy v lebce, hmotnostně redukovaný krunýř a samozřejmě končetiny přeměněné v ploutve. Dělí se do dvou skupin – na kožatkovité a karetovité. Zatímco kožatkovité zahrnují jen jeden druh, kterým je kožatka velká (Dermochelys coriacea), karet známe přinejmenším šest druhů. Kožatka s hmotností až 916 kilogramů je zároveň největší současnou želvou světa. Mořské želvy se relativně pomalu rozmnožují a některým druhům dnes bohužel hrozí vyhynutí.

Největší mořskou želvou všech dob byl zřejmě severoamerický křídový rod Archelon s délkou těla až 4 metry a hmotností kolem 2,2 tuny. Kareta obrovská (Chelonia mydas) běžně dorůstá hmotnosti 200 kilogramů a může se dožít kolem 80 let

<h3>Postrach jezer a oceánů</h3><p>Králem mezi plavci v kategorii krokodýlů je nepochybně největší z nich, <strong>krokodýl mořský</strong> <em>(Crocodylus porosus)</em>. Tento obrovitý plaz dosahuje délky až přes 6 metrů a hmotnosti téměř 2 000 kilogramů. <strong>Díky silnému ocasu, solným žlázám a dalším adaptacím mohou tito krokodýli urazit až stovky kilometrů a značně se vzdálit od pobřeží.</strong> Krokodýl mořský se dokáže díky mohutným záběrům svého ocasu vyšvihnout vysoko nad hladinu. Ačkoli plavou průměrnou rychlostí kolem 4 km/h, mohou nakrátko zrychlit až na 29 km/h, což je asi trojnásobek plaveckého výkonu člověka. Vědci nedávno zjistili, že krokodýli mají dobrou paměť a schopnost učit se – například sledovat migraci své kořisti i v průběhu měnících se podnebních podmínek. Jak ukázal výzkum z roku 2014, stejně dobře adaptován na vodu mohl být i obří dravý dinosaurus <strong><em>Spinosaurus</em></strong>, který žil v době před 95 miliony let v severní Africe. </p>

Postrach jezer a oceánů

Králem mezi plavci v kategorii krokodýlů je nepochybně největší z nich, krokodýl mořský (Crocodylus porosus). Tento obrovitý plaz dosahuje délky až přes 6 metrů a hmotnosti téměř 2 000 kilogramů. Díky silnému ocasu, solným žlázám a dalším adaptacím mohou tito krokodýli urazit až stovky kilometrů a značně se vzdálit od pobřeží. Krokodýl mořský se dokáže díky mohutným záběrům svého ocasu vyšvihnout vysoko nad hladinu. Ačkoli plavou průměrnou rychlostí kolem 4 km/h, mohou nakrátko zrychlit až na 29 km/h, což je asi trojnásobek plaveckého výkonu člověka. Vědci nedávno zjistili, že krokodýli mají dobrou paměť a schopnost učit se – například sledovat migraci své kořisti i v průběhu měnících se podnebních podmínek. Jak ukázal výzkum z roku 2014, stejně dobře adaptován na vodu mohl být i obří dravý dinosaurus Spinosaurus, který žil v době před 95 miliony let v severní Africe. 

<h3>V neoprenu z peří</h3><p>V ptačí říši sotva nalezneme lepší plavce a potápěče, než jsou <strong>tučňáci</strong> <em>(čeleď Spheniscidae)</em>. Schopnost pohybovat se aktivně ve vodě je u nich dána jednak hydrodynamickým tvarem těla, dále končetinami přeměněnými v pádla a v neposlední řadě díky hladkému opeření, které odpuzuje vodu a zároveň ptáka ve vodě nadnáší (zachycenými bublinkami vzduchu). <strong>Jak bylo zjištěno, tučňáci se dokážou ponořit i stovky metrů pod hladinu (rekordní ověřený ponor činí 535 metrů) a dosáhnou rychlosti kolem 27 km/h.</strong> K dlouhodobému pobytu pod vodou jim napomáhá zvláštní supraorbitální žláza, která odstraňuje sůl z krevního oběhu. </p><p>Zřejmě největším tučňákem v dějinách planety byl <strong><em>Icadyptes</em></strong>, vědecky popsaný roku 2007 z Peru. Žil v období oligocénu, před 36 miliony let, a dosahoval výšky 1,5 metru. Největší tučňák dneška, <strong>tučňák císařský</strong> <em>(Aptenodytes forsteri)</em> je o zhruba 30 cm menší.</p>

V neoprenu z peří

V ptačí říši sotva nalezneme lepší plavce a potápěče, než jsou tučňáci (čeleď Spheniscidae). Schopnost pohybovat se aktivně ve vodě je u nich dána jednak hydrodynamickým tvarem těla, dále končetinami přeměněnými v pádla a v neposlední řadě díky hladkému opeření, které odpuzuje vodu a zároveň ptáka ve vodě nadnáší (zachycenými bublinkami vzduchu). Jak bylo zjištěno, tučňáci se dokážou ponořit i stovky metrů pod hladinu (rekordní ověřený ponor činí 535 metrů) a dosáhnou rychlosti kolem 27 km/h. K dlouhodobému pobytu pod vodou jim napomáhá zvláštní supraorbitální žláza, která odstraňuje sůl z krevního oběhu. 

Zřejmě největším tučňákem v dějinách planety byl Icadyptes, vědecky popsaný roku 2007 z Peru. Žil v období oligocénu, před 36 miliony let, a dosahoval výšky 1,5 metru. Největší tučňák dneška, tučňák císařský (Aptenodytes forsteri) je o zhruba 30 cm menší.

<h3>Šelmy moří</h3><p>Mezi savci nalezneme dvě velké skupiny, skvěle přizpůsobené životu ve vodě – jednou z nich jsou i příbuzní suchozemských šelem, známí jako ploutvonožci. Patří mezi ně známí obyvatelé zoologických zahrad – <strong>tuleni</strong>, <strong>lachtani</strong> nebo třeba <strong>mroži</strong>. </p><p><strong>K životu ve vodě je předurčuje hydrodynamický tvar těla a velké zásoby tuku, které je chrání před chladem. Jejich pětiprsté končetiny připomínají pádla a umožňují jim vyvinout rychlost až kolem 28 km/h.</strong> Skvěle se také potápí, k čemuž jim dopomáhá množství fyziologických adaptací dýchacího i oběhového systému.</p><p>Největším zástupcem této skupiny je <strong>rypouš sloní</strong> <em>(Mirounga leonina)</em>, jehož samci mohou dosáhnout délky až 6,8 metru a maximální hmotnosti 5 tun. Samice jsou však podstatně menší, jen výjimečně se přiblíží k hmotnosti 1 000 kg.</p>

Šelmy moří

Mezi savci nalezneme dvě velké skupiny, skvěle přizpůsobené životu ve vodě – jednou z nich jsou i příbuzní suchozemských šelem, známí jako ploutvonožci. Patří mezi ně známí obyvatelé zoologických zahrad – tuleni, lachtani nebo třeba mroži

K životu ve vodě je předurčuje hydrodynamický tvar těla a velké zásoby tuku, které je chrání před chladem. Jejich pětiprsté končetiny připomínají pádla a umožňují jim vyvinout rychlost až kolem 28 km/h. Skvěle se také potápí, k čemuž jim dopomáhá množství fyziologických adaptací dýchacího i oběhového systému.

Největším zástupcem této skupiny je rypouš sloní (Mirounga leonina), jehož samci mohou dosáhnout délky až 6,8 metru a maximální hmotnosti 5 tun. Samice jsou však podstatně menší, jen výjimečně se přiblíží k hmotnosti 1 000 kg.

<h3>Obři s teplou krví</h3><p>Kytovci jsou názornou ukázkou toho, že i původně zcela suchozemský tvor může být evolucí vytvarován do podoby téměř dokonalého obyvatele vody. <strong>Nejlepší potápěči mezi savci patří právě mezi kytovce – vorvaň se potápí do hloubky až 2,2 km a vorvaňovec dokonce 2,9 km! Při tom jim pomáhá množství přizpůsobení anatomického i fyziologického rázu.</strong> Nejen že jsou velryby, delfíni, kosatky a další zástupci této skupiny skvělými plavci a potápěči, někteří z nich se stali vůbec největšími živočichy všech dob, alespoň co se tělesné hmotnosti týká.</p> <p>V případě kytovců je velikostním rekordmanem neobvykle současný druh, nikoliv druh vyhynulý. <strong>Plejtvák obrovský</strong> <em>(Balaenoptera musculus)</em> je skutečným gigantem, největší změřený jedinec byl dlouhý 33,5 metru a jeho hmotnost je odhadována až na 200 tun.</p>

Obři s teplou krví

Kytovci jsou názornou ukázkou toho, že i původně zcela suchozemský tvor může být evolucí vytvarován do podoby téměř dokonalého obyvatele vody. Nejlepší potápěči mezi savci patří právě mezi kytovce – vorvaň se potápí do hloubky až 2,2 km a vorvaňovec dokonce 2,9 km! Při tom jim pomáhá množství přizpůsobení anatomického i fyziologického rázu. Nejen že jsou velryby, delfíni, kosatky a další zástupci této skupiny skvělými plavci a potápěči, někteří z nich se stali vůbec největšími živočichy všech dob, alespoň co se tělesné hmotnosti týká.

 

V případě kytovců je velikostním rekordmanem neobvykle současný druh, nikoliv druh vyhynulý. Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) je skutečným gigantem, největší změřený jedinec byl dlouhý 33,5 metru a jeho hmotnost je odhadována až na 200 tun.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přistání na letišti Courchevel je možné pouze se speciální licencí – jde o páté nejnebezpečnější letiště světa.

Zajímavosti

Současné kombajny váží desítky tun a velice zatěžují půdu na polích, což ohrožuje jejich úrodu.

Věda
Reklama

Konstelace satelitů Swarm

Vesmír

Eisenhower považoval za nejlepšího německého velitele Gerda von Rundstedta (zcela vlevo).

Válka
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907