Nejlépe přizpůsobení suchozemci: Pětice „návštěvníků“ vodní říše

05.09.2020 - Vladimír Socha

Když si odmyslíme skutečné vodní obratlovce – ryby a paryby – zůstává mezi obyvateli mořského prostředí stále mnoho „suchozemských“ druhů, jimž se voda stala druhým domovem. Kteří plazi, ptáci a savci jsou životu v tomto živlu nejlépe přizpůsobeni?

<h3>Leniví obři</h3><p>Na rozdíl od svých suchozemských příbuzných mají mořské želvy četné adaptace pro dlouhý pobyt pod hladinou – například solné žlázy v lebce, hmotnostně redukovaný krunýř a samozřejmě končetiny přeměněné v ploutve. Dělí se do dvou skupin – na kožatkovité a karetovité. <strong>Zatímco kožatkovité zahrnují jen jeden druh, kterým je kožatka velká </strong><em>(Dermochelys coriacea), </em><strong>karet známe přinejmenším šest druhů. Kožatka s hmotností až 916 kilogramů je zároveň největší současnou želvou světa.</strong> Mořské želvy se relativně pomalu rozmnožují a některým druhům dnes bohužel hrozí vyhynutí.</p><p>Největší mořskou želvou všech dob byl zřejmě severoamerický křídový rod <strong><em>Archelon</em></strong> s délkou těla až 4 metry a hmotností kolem 2,2 tuny. <strong>Kareta obrovská</strong> <em>(Chelonia mydas)</em> běžně dorůstá hmotnosti 200 kilogramů a může se dožít kolem 80 let</p>

Leniví obři

Na rozdíl od svých suchozemských příbuzných mají mořské želvy četné adaptace pro dlouhý pobyt pod hladinou – například solné žlázy v lebce, hmotnostně redukovaný krunýř a samozřejmě končetiny přeměněné v ploutve. Dělí se do dvou skupin – na kožatkovité a karetovité. Zatímco kožatkovité zahrnují jen jeden druh, kterým je kožatka velká (Dermochelys coriacea), karet známe přinejmenším šest druhů. Kožatka s hmotností až 916 kilogramů je zároveň největší současnou želvou světa. Mořské želvy se relativně pomalu rozmnožují a některým druhům dnes bohužel hrozí vyhynutí.

Největší mořskou želvou všech dob byl zřejmě severoamerický křídový rod Archelon s délkou těla až 4 metry a hmotností kolem 2,2 tuny. Kareta obrovská (Chelonia mydas) běžně dorůstá hmotnosti 200 kilogramů a může se dožít kolem 80 let

<h3>Postrach jezer a oceánů</h3><p>Králem mezi plavci v kategorii krokodýlů je nepochybně největší z nich, <strong>krokodýl mořský</strong> <em>(Crocodylus porosus)</em>. Tento obrovitý plaz dosahuje délky až přes 6 metrů a hmotnosti téměř 2 000 kilogramů. <strong>Díky silnému ocasu, solným žlázám a dalším adaptacím mohou tito krokodýli urazit až stovky kilometrů a značně se vzdálit od pobřeží.</strong> Krokodýl mořský se dokáže díky mohutným záběrům svého ocasu vyšvihnout vysoko nad hladinu. Ačkoli plavou průměrnou rychlostí kolem 4 km/h, mohou nakrátko zrychlit až na 29 km/h, což je asi trojnásobek plaveckého výkonu člověka. Vědci nedávno zjistili, že krokodýli mají dobrou paměť a schopnost učit se – například sledovat migraci své kořisti i v průběhu měnících se podnebních podmínek. Jak ukázal výzkum z roku 2014, stejně dobře adaptován na vodu mohl být i obří dravý dinosaurus <strong><em>Spinosaurus</em></strong>, který žil v době před 95 miliony let v severní Africe. </p>

Postrach jezer a oceánů

Králem mezi plavci v kategorii krokodýlů je nepochybně největší z nich, krokodýl mořský (Crocodylus porosus). Tento obrovitý plaz dosahuje délky až přes 6 metrů a hmotnosti téměř 2 000 kilogramů. Díky silnému ocasu, solným žlázám a dalším adaptacím mohou tito krokodýli urazit až stovky kilometrů a značně se vzdálit od pobřeží. Krokodýl mořský se dokáže díky mohutným záběrům svého ocasu vyšvihnout vysoko nad hladinu. Ačkoli plavou průměrnou rychlostí kolem 4 km/h, mohou nakrátko zrychlit až na 29 km/h, což je asi trojnásobek plaveckého výkonu člověka. Vědci nedávno zjistili, že krokodýli mají dobrou paměť a schopnost učit se – například sledovat migraci své kořisti i v průběhu měnících se podnebních podmínek. Jak ukázal výzkum z roku 2014, stejně dobře adaptován na vodu mohl být i obří dravý dinosaurus Spinosaurus, který žil v době před 95 miliony let v severní Africe. 

<h3>V neoprenu z peří</h3><p>V ptačí říši sotva nalezneme lepší plavce a potápěče, než jsou <strong>tučňáci</strong> <em>(čeleď Spheniscidae)</em>. Schopnost pohybovat se aktivně ve vodě je u nich dána jednak hydrodynamickým tvarem těla, dále končetinami přeměněnými v pádla a v neposlední řadě díky hladkému opeření, které odpuzuje vodu a zároveň ptáka ve vodě nadnáší (zachycenými bublinkami vzduchu). <strong>Jak bylo zjištěno, tučňáci se dokážou ponořit i stovky metrů pod hladinu (rekordní ověřený ponor činí 535 metrů) a dosáhnou rychlosti kolem 27 km/h.</strong> K dlouhodobému pobytu pod vodou jim napomáhá zvláštní supraorbitální žláza, která odstraňuje sůl z krevního oběhu. </p><p>Zřejmě největším tučňákem v dějinách planety byl <strong><em>Icadyptes</em></strong>, vědecky popsaný roku 2007 z Peru. Žil v období oligocénu, před 36 miliony let, a dosahoval výšky 1,5 metru. Největší tučňák dneška, <strong>tučňák císařský</strong> <em>(Aptenodytes forsteri)</em> je o zhruba 30 cm menší.</p>

V neoprenu z peří

V ptačí říši sotva nalezneme lepší plavce a potápěče, než jsou tučňáci (čeleď Spheniscidae). Schopnost pohybovat se aktivně ve vodě je u nich dána jednak hydrodynamickým tvarem těla, dále končetinami přeměněnými v pádla a v neposlední řadě díky hladkému opeření, které odpuzuje vodu a zároveň ptáka ve vodě nadnáší (zachycenými bublinkami vzduchu). Jak bylo zjištěno, tučňáci se dokážou ponořit i stovky metrů pod hladinu (rekordní ověřený ponor činí 535 metrů) a dosáhnou rychlosti kolem 27 km/h. K dlouhodobému pobytu pod vodou jim napomáhá zvláštní supraorbitální žláza, která odstraňuje sůl z krevního oběhu. 

Zřejmě největším tučňákem v dějinách planety byl Icadyptes, vědecky popsaný roku 2007 z Peru. Žil v období oligocénu, před 36 miliony let, a dosahoval výšky 1,5 metru. Největší tučňák dneška, tučňák císařský (Aptenodytes forsteri) je o zhruba 30 cm menší.

<h3>Šelmy moří</h3><p>Mezi savci nalezneme dvě velké skupiny, skvěle přizpůsobené životu ve vodě – jednou z nich jsou i příbuzní suchozemských šelem, známí jako ploutvonožci. Patří mezi ně známí obyvatelé zoologických zahrad – <strong>tuleni</strong>, <strong>lachtani</strong> nebo třeba <strong>mroži</strong>. </p><p><strong>K životu ve vodě je předurčuje hydrodynamický tvar těla a velké zásoby tuku, které je chrání před chladem. Jejich pětiprsté končetiny připomínají pádla a umožňují jim vyvinout rychlost až kolem 28 km/h.</strong> Skvěle se také potápí, k čemuž jim dopomáhá množství fyziologických adaptací dýchacího i oběhového systému.</p><p>Největším zástupcem této skupiny je <strong>rypouš sloní</strong> <em>(Mirounga leonina)</em>, jehož samci mohou dosáhnout délky až 6,8 metru a maximální hmotnosti 5 tun. Samice jsou však podstatně menší, jen výjimečně se přiblíží k hmotnosti 1 000 kg.</p>

Šelmy moří

Mezi savci nalezneme dvě velké skupiny, skvěle přizpůsobené životu ve vodě – jednou z nich jsou i příbuzní suchozemských šelem, známí jako ploutvonožci. Patří mezi ně známí obyvatelé zoologických zahrad – tuleni, lachtani nebo třeba mroži

K životu ve vodě je předurčuje hydrodynamický tvar těla a velké zásoby tuku, které je chrání před chladem. Jejich pětiprsté končetiny připomínají pádla a umožňují jim vyvinout rychlost až kolem 28 km/h. Skvěle se také potápí, k čemuž jim dopomáhá množství fyziologických adaptací dýchacího i oběhového systému.

Největším zástupcem této skupiny je rypouš sloní (Mirounga leonina), jehož samci mohou dosáhnout délky až 6,8 metru a maximální hmotnosti 5 tun. Samice jsou však podstatně menší, jen výjimečně se přiblíží k hmotnosti 1 000 kg.

<h3>Obři s teplou krví</h3><p>Kytovci jsou názornou ukázkou toho, že i původně zcela suchozemský tvor může být evolucí vytvarován do podoby téměř dokonalého obyvatele vody. <strong>Nejlepší potápěči mezi savci patří právě mezi kytovce – vorvaň se potápí do hloubky až 2,2 km a vorvaňovec dokonce 2,9 km! Při tom jim pomáhá množství přizpůsobení anatomického i fyziologického rázu.</strong> Nejen že jsou velryby, delfíni, kosatky a další zástupci této skupiny skvělými plavci a potápěči, někteří z nich se stali vůbec největšími živočichy všech dob, alespoň co se tělesné hmotnosti týká.</p> <p>V případě kytovců je velikostním rekordmanem neobvykle současný druh, nikoliv druh vyhynulý. <strong>Plejtvák obrovský</strong> <em>(Balaenoptera musculus)</em> je skutečným gigantem, největší změřený jedinec byl dlouhý 33,5 metru a jeho hmotnost je odhadována až na 200 tun.</p>

Obři s teplou krví

Kytovci jsou názornou ukázkou toho, že i původně zcela suchozemský tvor může být evolucí vytvarován do podoby téměř dokonalého obyvatele vody. Nejlepší potápěči mezi savci patří právě mezi kytovce – vorvaň se potápí do hloubky až 2,2 km a vorvaňovec dokonce 2,9 km! Při tom jim pomáhá množství přizpůsobení anatomického i fyziologického rázu. Nejen že jsou velryby, delfíni, kosatky a další zástupci této skupiny skvělými plavci a potápěči, někteří z nich se stali vůbec největšími živočichy všech dob, alespoň co se tělesné hmotnosti týká.

 

V případě kytovců je velikostním rekordmanem neobvykle současný druh, nikoliv druh vyhynulý. Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) je skutečným gigantem, největší změřený jedinec byl dlouhý 33,5 metru a jeho hmotnost je odhadována až na 200 tun.




Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dole snímek Arsia Mons, v horní části zhroucená část padesátimetrového lávového tunelu na úbočí Arsia Mons, zachycený kamerou HiRISE

Vesmír

Alexandr Veliký si získal oddanost vojáků svým kouzlem osobnosti.

Zajímavosti

Bitva u Stalingradu skončila německou potupnou porážkou a zajetím několika desítek tisíc mužů.

Válka

Červené a oranžové podzimní zbarvení nasvědčuje tomu, že v listech je obsaženo větší množství antokyanů.

Příroda

Událost, známá jako železniční neštěstí v Montparnassu, se objevila i v trikové scéně Scorseseova filmu Hugo a jeho velký objev či na obalu jednoho alba hardrockové skupiny Mr. Big.

Historie

O transport amerických speciálů na Takur Ghar se staraly vrtulníky MH-47E Chinook.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907