Nejstarší geometrické vzory vytvořené lidmi se našly na skořápkách pštrosích vajec v Jižní Africe. Jejich stáří je 60 000 let

Před více než 60 tisíci lety si tlupy lidí Homo sapiens na jihu Afriky ozdobily rýhami skořápky pštrosích vajec. Archeologové zbytky těchto skořápaek našli na řadě míst, včetně například jihoafrických lokalit Diepkloof a Klipdrift nebo lokality Apollo 11 v Namibii. Podle vědců tyto skořápky, které zřejmě sloužily jako nádobky na vodu, představují nejstarší známý doklad geometrického myšlení.

Italští archeologové z Boloňské univerzity, které vedla Valentina Decembriniová, nedávno tyto skořápky prozkoumali, aby ověřili, zda jde skutečně o záměrné vyjádření geometrických vzorů nebo jen náhodné škrábance. Výsledky jejich výzkumu nedávno zveřejnil odborný časopis PLOS One.

Geometrické umění

Vědci prozkoumali celkem 112 úlomků skořápek pštrosích vajec. Zaznamenali jednotlivé linky, úhly, rozteče, zakřivení a uspořádání těchto čar. V analýzách se soustředili na geometrické vlastnosti, jako je rovnoběžnost, zakončení jednotlivých linek a opakování určitých typů úhlů.

Výsledky analýz odhalily velkou pravidelnost. Více než 80 procent zkoumaných vzorů vykazovalo zřetelné prostorové uspořádání. Vědci zjistili, že se vyryté vzory z čar opakují na různých skořápkách. Tehdejší lidé zřejmě používali při jejich vytváření určitá pravidla a měli předem danou představu, co chtějí vyrýt.

Užívání takových grafických systémů podle Decembriniové a spol. vyžaduje představu o prostorovém uspořádání a také grafickou paměť. Schopnost opakovat určité grafické vzory, spojovat je a využít je v širších kompozicích ukazuje na abstraktní plánování. Jak je vidět, lidé v Africe před 60 tisíci lety měli pestrý vnitřní svět.