Největší říše starověku (3): Římské císařství a jeho vavříny vykoupené krví

30.11.2019 - Kateřina Helán Vašků

Odkaz římského impéria, jež svého času sahalo od Atlantiku až k řece Eufrat a od Británie až k saharské poušti, zůstává živý i víc než 16 století po pádu Západořímské říše. Budoucí mocný stát se přitom velmi skromně zrodil z několika sjednocených vesnic v kopcích u řeky Tiber


Reklama

Za pozdější ohromný rozmach vděčil Řím nejen obratné politice, ale i poloze na významné křižovatce cest spojujících Evropu s Asií a severní Afrikou. Strategické umístění přinášelo vedle obchodních benefitů rovněž kontakt s jinými kulturami, z nějž bylo možné těžit. A nejednalo se zdaleka jen o Řeky: Silný vliv na počátky impéria mělo rovněž sousedství s Etrusky, kteří do Říma přinesli mnohé – počínaje znalostí kamenného oblouku a kanalizace přes závody válečných vozů až po náboženské zvyky

Krize pod povrchem

Právě Etruskové seznámili Římany s upravenou řeckou abecedou a z řad jejich šlechty usedali na trůn první římští králové. Když éra království roku 509 př. n. l. skončila, vystřídala jej republika a strmě se rozrůstala díky výbušné vojenské politice. Vítězstvím v punských válkách roku 146 př. n. l. se její pozice definitivně upevnila: Stala se jedinou dominantní silou v celém západním Středomoří.

Navzdory stálé expanzi se ovšem již tenkrát stát potýkal s hlubokou krizí, kdy ideály kolektivně spravované republiky cíleně ničili ctižádostiví a mocní muži, kteří se snažili urvat co největší podíl na moci. Vše vyvrcholilo roku 27 př. n. l., kdy byl Octavianovi udělen titul „Augustus“ (viz Diktátor v čele republiky) a republikánské zřízení se proměnilo v imperiální v čele s jediným „caesarem“. Pod Augustovým vedením pak říše po desetiletích válčení zažila blahobyt a rozkvět. Zhruba ve stejné době ji obývalo bezmála 57 milionů lidí, čímž se zařadila k nejpočetnějším civilizacím starověku

Armáda jako základ

Pakliže první Perskou říši charakterizovala tolerance a tu Maurjovskou dokonalý administrativní aparát, římské císařské impérium soustředěné pod nadvládu jediného diktátora stavělo na perfektně řízené vojenské moci. Na rozdíl od republiky se totiž opíralo o stálou armádu (nikoliv milice svolávané v čase krizí), kterou tvořili skvěle vycvičení a vysoce organizovaní profesionálové, loajální císaři.

Administrativně se rozsáhlé území členilo na provincie, v jejichž čele stáli prokonzulové. Uplatňovalo se tam římské právo a vojenská kontrola početných legií, které nelítostně potlačovaly jakékoliv náznaky vzpoury. V jednotlivých podrobených oblastech přitom Římané používali různý stupeň dominance: „Civilizovaným“ národům přiznávali práva blížící se těm římským, zatímco k lokalitám odpírajícím poslušnost či regionům, jež považovali za barbarské, přistupovali mnohem razantněji. Oba způsoby přitom fungovaly poměrně efektivně.

Betonová revoluce

Augustus věnoval značný zájem architektuře a okázalé stavby budované za jeho vlády měly ještě zvýšit lesk impéria. Dohlížel také na přeměnu Říma, který byl podle něj „cihlový, když tam přišel, a až ho opustí, bude celý z mramoru“. Vznik mnoha tehdejších budov a děl umožnila i technologická novinka: beton. Nový materiál znamenal v římském stavebnictví opravdovou revoluci a hodil se především tam, kde měla konstrukce nést velkou zátěž

Právě beton dovolil zrod takových skvostů, jako je Koloseum nebo kupole Panteonu. A s jeho užitím vznikaly i rozsáhlé vodovody, mosty či celé přístavy, k nimž se řadila například Caesarea Maritima v Judeji. 

Mramor versus hlína 

Pro běžné občany neznamenal ovšem přerod v císařství podstatnější změny. Obyvatelstvo se dál dělilo na majetnou šlechtu neboli patricije, obyčejný lid čili plebejce a ohromnou masu otroků bez práv. Ti tvořili hybnou sílu celého kolosu a zajišťovali, že se kola impéria nepřestávala točit. Představovali však bezmála třetinu populace, což vedlo k prohlubování sociálních nepokojů. 

TIP: Základ každé domácnosti: Jak se žilo otrokům v římských dobách?

A zatímco Octavius nechal vztyčovat jeden architektonický skvost za druhým a hlásal přerod Říma v mramorové město, životní realita většiny lidí byla úplně jiná. Plebejci a otroci se tísnili v jakýchsi nízkonákladových starověkých „činžácích“ zvaných insulae: Vznikaly ze dřeva, hliněných cihel a betonu a zahrnovaly průměrně šest až sedm bytů. V 1. století, kdy starověkou metropoli obýval asi milion lidí, jich tam údajně stálo až 15 tisíc. 

Diktátor v čele republiky

Octavianus se narodil v roce 63 př. n. l. a byl synovcem i adoptivním synem Gaia Julia Caesara. V čele Římské říše stanul roku 27 př. n. l. poté, co přijal titul „Augustus“ neboli „vznešený“, který byl do té doby vyhrazen pouze bohům. Nešlo však o žádný oficiální přívlastek: Ani titul „Caesar“, tedy „císař“, nevyjadřoval funkci, ale symbolicky Octaviana spojoval s jeho zavražděným adoptivním otcem, který coby diktátor dosáhl u lidu ohromné popularity. 

Formálně Octavianus stále řídil republiku, protože senát zůstal zachován. Reálně ovšem vládl autokraticky a senátoři ovládaní strachem se zmohli na pouhé schvalování jeho rozhodnutí. Během téměř 40 let se mu podařilo nastolit v ohromné říši mír a bez nadsázky položil základy impéria, jež v průběhu následujících století určovalo běh dějin. 


Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ještě v červenci 1942 bylo naživu 80 % budoucích obětí holocaustu. O 11 měsíců později však byl tento poměr přesně opačný. Čím méně se Němcům dařilo na východní frontě, tím více zvyšovali své úsilí ve věci tzv. konečného řešení židovské otázky.

Zajímavosti

Čtyři a půl metru dlouhá ankylorhiza s tlamou plnou zubů děsila vše živé v oceánu období oligocénu.

Věda

Extrémně velký

Název: Extrémně velký dalekohled (Extremely Large Telescope, ELT)
Průměr: 39,3 m
V provozu od roku: 2025

Čím je průměr objektivu větší, tím víc světla může teleskop soustředit a tím víc podrobnějších informací získat… Evropští astronomové se rozhodli postavit dalekohled, který hned tak něco nepřekoná. Původní představy dokonce počítaly s průměrem 100 m, což se však ukázalo být nad současné technické i finanční možnosti. Vedení Evropské jižní observatoře (ESO) dalo zelenou konstrukci menšího, ale přesto mimořádně velkého dalekohledu ELT – Extremely Large Telescope.

Projekt počítá s přístrojem o průměru 39,3 m. Primární zrcadlo se bude skládat ze 798 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,4 m a tloušťce pouhých 50 mm. Do optické soustavy se začlení zrcadla systému adaptivní optiky, kvůli kompenzaci neostrosti snímků způsobené neklidem atmosféry. Jedno z nich bude podepřeno soustavou šesti tisíc aktivních členů, tzv. aktuátorů, s úkolem „zakřivovat“ zrcadlo v závislosti na stavu ovzduší 1 000krát za sekundu, čímž se dosáhne mimořádně kvalitního obrazu.

V roce 2010 vybrala ESO pro budoucí umístění observatoře horu Cerro Armazones v chilské oblasti Antofagasta, v nadmořské výšce přes 3 000 m. Teleskop má chránit otáčivá kopule o průměru 86 m. Stavební úpravy terénu započaly v červnu 2014 a o tři roky později, 29. května 2017, byl slavnostně položen základní kámen obřího teleskopu.

Německá firma SCHOTT ve své továrně v Mainzu loni v lednu úspěšně odlila prvních šest segmentů primárního zrcadla, které po procesu pomalého chladnutí čeká ještě řada tepelných úprav. Následně budou vybroušena do správného tvaru a pokovena s přesností 15 nm na celé optické ploše. Obojí zajistí francouzská společnost Safran Reosc, jež se ujme rovněž testování zrcadel.

ELT se stane největším okem lidstva, jaké kdy vzhlíželo k obloze, a může revolučně změnit naše vnímání vesmíru. Jeho úkolem bude řešit celou řadu vědeckých záhad, jež mohou pomoct osvětlit naše vlastní kořeny, včetně pátrání po známkách života na planetách podobných Zemi, studia povahy temné energie a temné hmoty nebo sledování raných stadií vývoje vesmíru. Zároveň zcela jistě přinese řadu nových otázek, které dnes nedokážeme ani odhadnout. První pozorování by se mělo uskutečnit v roce 2025.

Vesmír

Klášter s dvojím prvenstvím

Břevnovský klášter

Nejen mečem a bojem živ je Přemyslovec. Čeští panovníci a později i mocní šlechtici rádi trávili čas budováním četných klášterů. Ostatně očekávali, že si tím zajistí spásu nejen pro sebe, ale i pro své rodiny. Nejstarší mužský klášter v Českých zemích je ten na pražském Břevnově. Založit jej nechal v roce 993 kníže Boleslav II. A jaké druhé prvenství klášter má? Nejdelší tradici vaření piva v celé republice! 

Historie

Přestože se ofenziva nevyvíjela podle plánu, von Hindenburg s Ludendorffem obdrželi vysoká vyznamenání.

Válka
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907