Neptun, jak jej neznáme: Webbův dalekohled vyfotil prstence ledového obra

27.09.2022 - Stanislav Mihulka

Snímek v infračervené oblasti, pořízený kamerou NIRCam, odhaluje nezřetelnou krásu prstenců Neptunu

<p>Neptun na výřezu snímku kamery NIRCam, ze 12. července 2022. <em>(foto: NASA, ESA, CSA, STScI; Joseph DePasquale, CC BY-SA 4.0)</em></p>

Neptun na výřezu snímku kamery NIRCam, ze 12. července 2022. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI; Joseph DePasquale, CC BY-SA 4.0)


Reklama

Nedávno zprovozněný Vesmírný dalekohled Jamese Webba posílá mimo jiné i úžasné snímky objektů Sluneční soustavy. 12. července 2022 byl na řadě Neptun. Jde o první fotografii ledového obra, pořízenou dalekohledem Jamese Webba a je také po 33 letech prvním snímkem, na kterém jsou patrné Neptunovy prstence.

Snímek pořízený v infračervené oblasti spektra odhaluje pozoruhodné detaily atmosféry Neptunu, jeho měsíce, a také prstence. Některé z věcí, především prstence Neptunu, vidíme poprvé od roku 1989, kdy je při svém průletu nasnímala sonda Voyager 2. „Uplynuly více než tři dekády, kdy jsme naposled pozorovali tyto velmi nezřetelné pásy prachu,“ potvrzuje astronomka Heidi Hammelová z týmu Webbova dalekohledu. „A je to rovněž poprvé, kdy prstence vidíme v infračervené oblasti.

Neptun jako perla

Při pozorováních ve viditelném světle se Neptun kvůli metanu obsaženému v atmosféře jeví jako tmavě modrá tečka. Snímek Webbova dalekohledu, pořízený jeho infračervenou kamerou NIRCam (Near-Infrared Camera), ukazuje Neptun úplně jinak. Připomíná bělostnou perlu ozdobenou prstenci a zářivými skvrnami, což jsou mračna metanu vysoko v atmosféře.

TIP: Astronomové zaznamenali překvapivé změny teploty v atmosféře Neptunu

Na snímku se kromě Neptunu podařilo zachytit i 7 z jeho 14 známých měsíců. Vévodí jim Triton, největší Neptunův měsíc, o němž se astronomové domnívají, že jde o těleso původem z Kuiperova pásu, tedy planetka, kterou si Neptun přitáhl jako „trofej“, svým gravitačním polem.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Kontaminované oční kapky mají tedy na svědomí již tři lidské životy a není vyloučeno, že se počet obětí bude ještě dál zvyšovat. (ilustrační foto: Unsplash, CC0)

Věda

Italští vojáci na Monte Grappa. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Válka
Věda

Skunk pruhovaný je ve volné přírodě ohrožen změnou klimatu, intenzivním zemědělstvím i lovem. Skunci mají skvěle vyvinutý čich a sluch, ale velice špatný zrak - proto bohužel často končí pod koly aut. (foto: Wikimedia Commons, USFWS Mountain-PrairieCC BY 2.0)

Revue

Přemysl Otakar II. nechává křtít pohanské Prusy, obraz Antonína Lhoty. (foto: Wikimedia Commons, DobrošCC BY-SA 4.0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907