Robomoucha se čtyřmi měkkými křídly zvládne akrobacii a unese malý náklad
Autonomní robomoucha DelFly Nimble
Nizozemští vědci a inženýři už 13 let vyvíjejí autonomní létající roboty miniaturních velikostí. Jejich vzorem je oblíbená laboratorní muška octomilka. Nový miniaturní robot DelFly Nimble je mouše zatím nejpodobnější, hlavně za letu, i když je stále o mnoho větší.
Robomoucha DelFly Nimble má rozpětí křídel 33 centimetry a váží 29 gramů. K letu jí slouží celkem 4 křídla z průhledné mylarové folie. Díky své konstrukci je robomoucha velice obratná. Za letu dosahuje rychlosti až 25 km/h a zvládne i akrobatické triky.
TIP: RoboFly: Nejmenší létající robot na světě má za sebou první let
Navzdory svému křehkému vzezření má robomoucha docela překvapivý výkon. Unese malý náklad, což mohou být například senzory nebo kamera. V budoucnu by podobný robohmyz mohl v některých případech nahradit tradiční multikoptéry. Oproti dronům s rotory je robohmyz lehčí, méně náročný na energii, a také bezpečnější, protože létá díky měkkým křídlům.
DelFly / Delft University of Technology
ZajímavostiMamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.
HistorieÚnosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik
VesmírSoustava evropských teleskopů
V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 mSoustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika.
Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.
Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.
Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla.
VědaPožáry v Grónsku z roku 2017
Zajímavosti
VálkaKarikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.
