Noční obloha v první polovině září: Dvě zatmění a krása Kasiopeji

01.09.2016 - Redakce Tajemství vesmíru

Nejzajímavější podívanou na obloze - prstencové zatmění Slunce sice u nás neuvidíme, i tak ale nabídne zářijová obloha pestrou porci zábavy


Reklama

Večerní oblohu na pomezí léta a podzimu zdobí planety Mars a Saturn, sunoucí se nízko nad jihozápadním obzorem. V jejich sousedství se navíc nachází i nápadná stálice Antares ze souhvězdí Štíra, přičemž 8. a 9. září obohatí toto uskupení ještě srpek dorůstajícího Měsíce. Další planety viditelné i bez přístrojů budou pozorovatelné teprve na sklonku září na večerním a ranním nebi.

Překrásná Kasiopea

Hvězdné nebe po setmění je stále v područí letních souhvězdí – Pastýře, Hadonoše, Herkula, Lyry, Orla či Labutě. V období babího léta máme ovšem dobrý výhled i na některá souhvězdí, jež vídáme po celý rok – třeba na Kasiopeu. Patří mezi tzv. cirkumpolární neboli obtočnová souhvězdí, jejichž úhlová vzdálenost od severního nebeského pólu (na obloze leží poblíž Polárky) je natolik malá, že v našich zeměpisných šířkách nikdy nezapadají pod obzor. Na podzim najdeme Kasiopeu vysoko nad severovýchodním horizontem. Pětice jejích nejjasnějších hvězd vykresluje na nebi charakteristické písmeno „W“, a s jistotou ji proto identifikují i astronomičtí laici

Její nápadnost je přitom zcela namístě – jde přece o královské souhvězdí! Podle řecké mytologie byla totiž Kasiopea ženou etiopského krále Kefea a matkou krásné princezny Andromedy. Byla však pyšná a vychloubačná. Na nebe se dostala jen coby jedna z postav příběhu o udatném Perseovi, který po jistých peripetiích pojal Andromedu za ženu. Plošně malé souhvězdí Kasiopeji doslova překypuje zajímavými objekty pro oči a dalekohled.

Dvě zatmění

Prvního září 2016 proběhne prstencové zatmění Slunce, z území České republiky jej však nespatříme. Pozorovatelné bude pouze z Afriky a z Indického oceánu. Více štěstí budeme mít v případě polostínového zatmění Měsíce 16. září. Jeho začátek se bude krýt s východem Měsíce nad východní obzor kolem 19:00 SELČ, přičemž do polostínu začne Měsíc vstupovat již o něco dřív, v 18:55 SELČ. Střed zatmění nastane ve 20:54 SELČ a z polostínu náš souputník vystoupí ve 22:54 SELČ, kdy jej nalezneme vysoko nad jihovýchodním horizontem. Polostínové zatmění Měsíce je však méně nápadné a při horších meteorologických podmínkách nemusí být vůbec patrné.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. září6 h 15 min19 h 43 min
15. září6 h 36 min19 h 13 min

V první polovině září se Slunce nachází ve znamení Panny

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
nov1. září6 h 10 min19 h 46 min
Prrvní čtvrt9. září14 h 21 min23 h 38 min

Planety na noční obloze

  • Merkur: viditelný koncem září ráno nízko nad východem
  • Uran: viditelný po celou noc
  • Neptun: viditelný po celou noc
  • Saturn: viditelný večer nad jihozápadem
  • Jupiter: nepozorovatelný
  • Mars: viditelný večer nad jihozápadem
  • Venuše: viditelná koncem září zvečera nízko nad západem

Úkazy na nebi

  • 1. září – prstencové zatmění Slunce (z území ČR nepozorovatelné)
  • 8. a 9. zářía - setkání dorůstajícího Měsíce, Marsu, Saturnu a hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra na podvečerní obloze nad jihozápadem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

  • Zdroj textu:

    Hvězdárna a planetárium Brno

  • Zdroj fotografií: Jan Píšala, NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vražda knížete Václava, kterou v představách Matyáše Hutského spáchal o půlnoci sám Boleslav, iluminace z 2. poloviny 16. století.

Historie

Opečený ultrahorký neptun LTT 9779b je zřejmě zbytkem mnohem většího plynného obra.

Vesmír

Krmící se antilopa žirafí bývá častým terčem útoků lvů, gepardů, levhartů a šakalů.

Příroda
Zajímavosti

Spinosaurus aegyptiacus (přezdívaný Trnitý ještěr) žil na území dnešní severní Afriky v křídových obdobích před asi 112 až 94 miliony let.

Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907