Noční obloha v první polovině září: Dvě zatmění a krása Kasiopeji

01.09.2016 - Redakce Tajemství vesmíru

Nejzajímavější podívanou na obloze - prstencové zatmění Slunce sice u nás neuvidíme, i tak ale nabídne zářijová obloha pestrou porci zábavy


Reklama

Večerní oblohu na pomezí léta a podzimu zdobí planety Mars a Saturn, sunoucí se nízko nad jihozápadním obzorem. V jejich sousedství se navíc nachází i nápadná stálice Antares ze souhvězdí Štíra, přičemž 8. a 9. září obohatí toto uskupení ještě srpek dorůstajícího Měsíce. Další planety viditelné i bez přístrojů budou pozorovatelné teprve na sklonku září na večerním a ranním nebi.

Překrásná Kasiopea

Hvězdné nebe po setmění je stále v područí letních souhvězdí – Pastýře, Hadonoše, Herkula, Lyry, Orla či Labutě. V období babího léta máme ovšem dobrý výhled i na některá souhvězdí, jež vídáme po celý rok – třeba na Kasiopeu. Patří mezi tzv. cirkumpolární neboli obtočnová souhvězdí, jejichž úhlová vzdálenost od severního nebeského pólu (na obloze leží poblíž Polárky) je natolik malá, že v našich zeměpisných šířkách nikdy nezapadají pod obzor. Na podzim najdeme Kasiopeu vysoko nad severovýchodním horizontem. Pětice jejích nejjasnějších hvězd vykresluje na nebi charakteristické písmeno „W“, a s jistotou ji proto identifikují i astronomičtí laici

Její nápadnost je přitom zcela namístě – jde přece o královské souhvězdí! Podle řecké mytologie byla totiž Kasiopea ženou etiopského krále Kefea a matkou krásné princezny Andromedy. Byla však pyšná a vychloubačná. Na nebe se dostala jen coby jedna z postav příběhu o udatném Perseovi, který po jistých peripetiích pojal Andromedu za ženu. Plošně malé souhvězdí Kasiopeji doslova překypuje zajímavými objekty pro oči a dalekohled.

Dvě zatmění

Prvního září 2016 proběhne prstencové zatmění Slunce, z území České republiky jej však nespatříme. Pozorovatelné bude pouze z Afriky a z Indického oceánu. Více štěstí budeme mít v případě polostínového zatmění Měsíce 16. září. Jeho začátek se bude krýt s východem Měsíce nad východní obzor kolem 19:00 SELČ, přičemž do polostínu začne Měsíc vstupovat již o něco dřív, v 18:55 SELČ. Střed zatmění nastane ve 20:54 SELČ a z polostínu náš souputník vystoupí ve 22:54 SELČ, kdy jej nalezneme vysoko nad jihovýchodním horizontem. Polostínové zatmění Měsíce je však méně nápadné a při horších meteorologických podmínkách nemusí být vůbec patrné.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
1. září6 h 15 min19 h 43 min
15. září6 h 36 min19 h 13 min

V první polovině září se Slunce nachází ve znamení Panny

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
nov1. září6 h 10 min19 h 46 min
Prrvní čtvrt9. září14 h 21 min23 h 38 min

Planety na noční obloze

  • Merkur: viditelný koncem září ráno nízko nad východem
  • Uran: viditelný po celou noc
  • Neptun: viditelný po celou noc
  • Saturn: viditelný večer nad jihozápadem
  • Jupiter: nepozorovatelný
  • Mars: viditelný večer nad jihozápadem
  • Venuše: viditelná koncem září zvečera nízko nad západem

Úkazy na nebi

  • 1. září – prstencové zatmění Slunce (z území ČR nepozorovatelné)
  • 8. a 9. zářía - setkání dorůstajícího Měsíce, Marsu, Saturnu a hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra na podvečerní obloze nad jihozápadem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

  • Zdroj textu:

    Hvězdárna a planetárium Brno

  • Zdroj fotografií: Jan Píšala, NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Horké chvíle na orbitě v podání filmu Gravitace. Bez ochrany skafandru by kosmonauti ztratili vědomí za patnáct sekund.

Vesmír

Průměrná nosnice dává ročně 320 vajec, ale stavbou těla není podobné zátěži uzpůsobená.

Zajímavosti

Viktoriánské ženy musely dodržovat přísná módní pravidla. Pas si stahovaly korzetem a krinolíny naopak roztahovaly obručemi.

Historie

Fritz Julius Lemp (vlevo) v družném hovoru s kontradmirálem Karlem Dönitzem .

Válka

Bakteriofág (odvozený ze slov bakterie a fagein – řecky „jíst“), zkráceně fág, je obecný název pro virus infikující bakterie.

Věda

Historický střed města Trogir byl roku 1997 zařazen na seznam Světového dědictví UNESCO díky své mimořádné architektonické kontinuitě výstavby města.

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907