Novou vakcínu proti chřipce v náplasti inspiroval atopický ekzém

18.09.2019 - Stanislav Mihulka

Zní to možná zvláštně, ale vědci využili kožní chorobu při vývoji revoluční vakcíny v náplasti

<p>Náplast s vakcínou proti chřipce</p>

Náplast s vakcínou proti chřipce


Reklama

Asi nikdo nemá rád očkování. Injekčně podávané vakcíny bývají problematické, protože je nutné je uchovávat v chladu. Nová vakcína proti chřipce ale těmito tradičními neduhy vakcín netrpí. Je založená na náplasti s netradiční technologií, která zařídí uvolňování vakcíny do krve očkované osoby.

Podobné náplasti s vakcínami často spoléhají na soustavy mikrojehel. Komerční výroba takových náplastí je ale komplikovaná. Američtí odborníci proto vyvinuli náplast s vakcínou, která mikrojehly nepotřebuje. Namísto nich použili mechanismus, kterým se inspirovali u jinak velmi nevítaného kožního onemocnění – atopického ekzému.

TIP: Náplast s mikrojehlami proti spalničkám. Blíží se revoluce v očkování?

Zní to možná zvláště, ale i choroby mohou přivést vědce a lékaře na dobré nápady. Atopický ekzém se u pacientů rozvíjí, když v jejich kůži schází protein claudin-1. Kvůli tomu je kůže příliš propustná a dostávají se do ní alergeny, jako například pyl, prach nebo plísně. Tvůrci náplasti s vakcínou použili syntetický peptid, který po přilepení náplasti dočasně vyřadí z činnosti protein claudin-1. Kůže se pak pod náplastí stane propustnou a molekuly vakcíny, které by za normálních okolností neprošly, se dostanou dovnitř. První experimenty na myších ukazují, že náplasti s vakcínou proti chřipce fungují velmi efektivně.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907