Obloha v dubnu: Od zítřka bude vidění meteorický roj Lyrid

15.04.2016 - Redakce Tajemství vesmíru

Druhá polovina dubna nabídne letošní vůbec nejlepší podmínky pro pozorování Merkuru, k vidění budou ale i padající Lyridy


Reklama

Z výrazných planet, viditelných pouhým okem, bude na večerní obloze v dubnu dominovat Jupiter, od poloviny dubna ale nastanou vhodné podmínky i pro sledování Merkuru. Nejlepší pozorovací podmínky nastávají ve dnech kolem období, kdy se planeta dostává do maximální východní elongace. Ta nastane 18. dubna a planeta se při ní dostane až na vzdálenost 20° od Slunce. V období kolem tohoto data bude možné spatřit Merkur nejvýše nad západním ideálním horizontem ve výšce přibližně 12° až 14°.

Na planety Mars a Saturn si musíme počkat až na půlnoc, kdy se objeví nízko nad jihovýchodním obzorem.

Setkání Měsíce a padající Lyridy

V noci z 16. na 17. dubna se dorůstající Měsíc dostane do blízkosti jasné astronavigační hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. Při největším přiblížení (kolem třetí hodiny ranní) budou oba objekty dělit jen 3 stupně. Hned další noc, ze 17. na 18. dubna, nastane konjunkce Měsíce a Jupitera. K největším přiblížení obou těles dojde až k ránu kolem 5 hodiny nad západním obzorem, kdy oba objekty budou od sebe vzdáleny jen 3 stupně. 

Ve čtvrtek 21. dubna večer se téměř úplňkový Měsíc dostane do blízkosti jasné astronavigační hvězdy Spika v souhvězdí Panny.

V pondělí 24. dubna v ranních hodinách se bude Měsíc již několik dní po úplňku nalézat v blízkosti dvou planet. Načervenalý Mars se bude nacházet přímo pod Měsícem, nalevo od něj se bude nacházet Saturn. Posledním, čtvrtým objektem tohoto ranního uskupení, je jasná astronavigační hvězda Antares ze souhvězdí Štíra. Toto seskupení bude pozorovatelné i o den později, byť v pozměněné konfiguraci.

O další dva dny později, opět v ranních hodinách, se Měsíc dostane v souhvězdí Střelce do blízkosti tří jasnějších hvězdokup. Pod Měsícem bude otevřená hvězdokupa NGC 6530, nalevo od něj jasná M 25. Mezi nimi se jihovýchodně od Měsíce bude nacházet třetí jasná hvězdokupa - M 22.

Na páteční ráno 22. dubna připadá maximum výraznějšího meteorického roje Lyridy. Aktivita roje začíná již 16. dubna a končí kolem 25. dubna. Hodinová frekvence by se měla pohybovat v maximu kolem 18 meteorů. Mateřským tělesem roje je kometa C/1861 G1 (Thatcher). Vzhledem k tomu, že roj má relativně ploché maximum, lze zvýšenou frekvenci zpravidla sledovat několik dní kolem maxima. Méně dobrou zprávou je, že úplňkový Měsíc bude pozorování v době maxima citelně rušit.

Východy a západy Slunce

DatumVýchodZápad
15. dubna5 h 57 min19 h 37 min
30. dubna5 h 29 min19 h 59 min

Dne 19. dubna v 17:29 SELČ vstupuje Slunce do znamení Býka

Fáze, východy a západy Měsíce

FázeDatumVýchodZápad
úplněk22. dubna20 h 05 min6 h 05 min
poslední čtvrt30. dubna2 h 06 min12 h 07 min

Planety

  • Merkur je viditelný v polovině dubna večer nad západem.
  • Venuše je nepozorovatelná.
  • Mars je viditelný po celou noc kromě večera.
  • Jupiter je viditelný po celou noc kromě rána.
  • Saturn je viditelný ve druhé polovině noci.
  • Uran je nepozorovatelný.
  • Neptun je nepozorovatelný.

Úkazy na nebi

  • 16. dubna – setkání Měsíce a hvězdy Regulus ze souhvězdí Lva na noční obloze
  • 17. dubna – setkání Marsu a hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra na ranní obloze nad jihovýchodem (severovýchodně od obou těles bude pozorovatelný i Saturn)
  • 17. dubna – setkání Měsíce a Jupitera na noční obloze
  • 18. dubna – Merkur v největší východní elongaci (v úhlové vzdálenosti 20° od Slunce)
  • 22. dubna – maximum meteorického roje Lyrid
  • 25. a 26. dubna – setkání Měsíce, Marsu, Saturnu a hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra na ranní obloze nad jihem

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.

Seriál pozorování oblohy vzniká ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Brno

Reklama

  • Zdroj textu:

    Hvězdárna a planetárium Brno

  • Zdroj fotografií: Sean Parker, Jan Píšala

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kopcovitá krajina Bílých Karpat státní kontrole dlouho unikala. Náročný terén úředníky od návštěv odrazoval. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Jediný zachovaný kus německého 128mm samohybného kanonu s přezdívkou „Sturer Emil“ lze zhlédnout v muzeu v ruské Kubince. (foto: Wikimedia Commons, Alan WilsonCC BY-SA 2.0)

Válka

Kmen Bójů neobýval pouze střední Evropu. Mnohem silnější větev žila v severní Itálii, takzvané Předalpské Galii, kde bojovali s Římany, a dokonce je několikrát porazili.(ilustrace: © Martina Nacházelová - se souhlasem k publikování)

Historie

Podle odborníků z NASA je nejzajímavějším cílem pro vybudování měsíční základny oblast Shackletonova a de Gerlacheova kráteru u jižního pólu. (ilustrace: NASA/Advanced Concepts LaboratoryCC0)

Vesmír

Lesní požár na konci permu

Věda

Karikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907