Po asteroidech míří JAXA ke kometě: Ambiciózní mise má odhalit původ organických látek ve vesmíru

JAXA se již desítky let věnuje průzkumu malých těles. Po odběru vzorků z asteroidů Itokawa a Ryugu plánuje nyní totéž uskutečnit na Phobosu, měsíci Marsu. Poté se zaměří na něco mnohem obtížnějšího – přistání na kometě 289P/Blanpain a odběr jejích vzácných vzorků.

Po objevu v roce 1819 byla 289P/Blanpain téměř dvě století ztracena, znovu byla objevena v roce 2003. Nejprve byla kvůli nízké aktivitě považována za blízkozemní asteroid, ale od neočekávaného zjasnění v roce 2013 je považována za kometu, jejíž průměr je asi 320 metrů. Vyznačuje se nízkou produkcí plynu a prachu, což z ní dělá bezpečnější cíl pro průzkum, než v případě často vybuchujících komet.

Ambiciózní mise

V současné době je start mise naplánován na rok 2034 a do návratu vzorků uplyne 12 let. Samotná kosmická sonda se bude skládat ze dvou hlavních komponent – Deep Space Orbital Transfer Vehicle (DSOTV) pro zajištění fáze letu mezi Zemí a kometou a landeru pro přistání na jádru komety.

Jakmile sonda v roce 2040 dolétne k cílovému tělesu, stráví rok a půl prováděním operací zaměřených na přiblížení a výzkum zpovzdálí. Během této doby bude ke sledování komety používat optickou navigační kameru, laserový výškoměr a termovizní infračervenou kameru. Po vyhodnocení dat použije malý impaktor k vytvoření kráteru na jádru komety a k odhalení nedotčeného podpovrchového materiálu. Přistávací modul zde přistane, odebere vzorky, které dopraví na Zemi.

Předpokládá se, že mohou obsahovat stavební kameny života. Materiál komet je bohatý na vysoce těkavé organické látky, které by se mohly změnit dříve, než se sonda dostane na Zemi. Proto bude přistávací modul vybaven miniaturním hmotnostním spektrometrem, který je bude analyzovat in situ.

K dosažení cíle sonda absolvuje v roce 2035 gravitační urychlení u Země, o pět let později přejde na společný let s kometou a bude provádět její výzkum. V roce 2042 zahájí návrat k Zemi s plánovaným přistáním v roce 2046.