Okázalý kočár olomouckého biskupa Troyera dokumentuje pompéznost církevních slavností 18. století
Ve sbírkách olomouckého arcibiskupství se kromě významných obrazů, soch a spousty dalších artefaktů nachází také několik slavnostních kočárů. Tím zdaleka nejznámějším je kočár biskupa Ferdinanda Julia Troyera z Troyersteinu z poloviny 18. století.
Kočár Ferdinanda Julia Troyera z Troyersteinu. (foto: Wikimedia Commons, GFreihalter, CC BY-SA 3.0)
Králové a významní církevní hodnostáři byli od dob středověku při zvolení na určitou pozici intronizováni, tedy uvedeni na trůn. Ceremonie, které tento akt provázely, se měnily v čase. V 18. století se jednalo o velkolepé, značně opulentní slavnosti zahrnující salvy z děl, vydatné hostiny a taktéž průvod, při němž byli hodnostáři usazeni v kočárech. Ty byly v případě nejmocnějších představitelů velmi nákladné a bohatě zdobené.
Reprezentace biskupa
V olomoucké diecézi došlo roku 1745 ke zvolení Ferdinanda Julia Troyera z Troyersteinu (1698–1758) za knížete biskupa. Jeho intronizační jízda proběhla 27. srpna 1747. Pro potřeby reprezentace si Troyer už o rok dříve zakoupil ve Vídni od rodiny Kinských několik kočárů. Mezi nimi byl i kus, který vznikl pravděpodobně v první čtvrtině 18. století v manufaktuře Les Gobelins ve Francii a jeho původ je spojován s vévodou de Richelieu (1696–1788).
Zánovní kočár bylo potřeba zrenovovat, aby dobře plnil svoji funkci. Proto ho olomoucký biskup v roce 1746 opatřil novou výzdobou a obnovil zlacení. Tehdejší přemalování původní výzdoby potvrdila generální rekonstrukce kočáru mezi roky 2004–2006, kdy byl rozebrán na části a odvezen ze zámku Náměšť na Hané do několika restaurátorských dílen. Díky tomu se například zjistilo, že novým plátnem byla přelepena malba v zadní části interiéru. Od opětovného sestavení je Troyerův kočár k vidění v Arcidiecézním muzeu Olomouc.
Mohutná karosa
Biskupův kočár je typu karosa s čtyřmístným nízko položeným kupé. Má čtyřbokou, dole se zužující kabinu s postranními uzavíratelnými vstupy. Kabina leží na pérové konstrukci, kterou maskují dekorativní kryty z lité a zlacené mosazi. Její konce jsou zavěšené na mohutném řemení a potažené červeným sametem. Tyto nosné řemeny jsou upevněny na rámoví nad zadními nápravami podvozku. V zadní části kočáru je navíc umístěno stanoviště pro lokaje. K přední nápravě s kruhovou točnou je připevněna oj. Nad ní se nachází kozlík pro kočího. Mezi kozlíkem a ojí je naistalováno ještě čelo, které slouží jako ochrana proti vykopnutí koně. Zadní a přední část vozu pojí dohromady nosný páteřový rám.
Konstrukce kočáru je jak svými rozměry, tak výzdobou značně monumentální. Spolu s vrcholovou korunou měří na výšku 320 cm a na délku 630 cm (pokud připočteme oj, dostaneme se až na 950 cm). Maximální šířka vozu činí 210 cm. Kola vozu mají dvojí průměr, přední kola jsou kvůli ovladatelnosti menší o průměru 90 cm, ty zadní pak o 175 cm. Po zapřažení šesti koní dosahoval kočár se vším všudy okolo 16 metrů.
Barokní skvost
Troyerův kočár je dekorován bohatou řezbářskou výzdobou, jejíž některé prvky jsou ještě původní francouzské práce z počátku 18. století – odpovídají předlohám z tehdejších katalogů a vynikají svou řemeslnou kvalitou i propracovaností. Obsahují různé mušle, květiny i plastiky lvů. Pozdně barokní vklad můžeme nalézt v hlavách draků nebo rokajích (ornamentech). Z poloviny 18. století pochází taktéž textilní vybavení kabiny kočáru z červeného sametu.
Na první pohled dominantní malířská výzdoba na bocích kočáru znázorňuje cyklus čtyř živlů. Ty jsou zastoupeny božstvy z antické mytologie –vodu zosobňuje Poseidon, vzduch Aiolos, zemi Demeter a oheň Hefaistos. Na zadní straně kabiny doplňuje tato vyobrazení malba boha slunce Hélia, která má evokovat výjev zrození nového dne. Ztvárnil ji císařský dvorní malíř Michelangelo Unterberger (1695–1758).