Pirátky a šlechtici: Proč mladé Američanky lovily urozené partnery v Británii?

Svět britské aristokracie koncem 19. století byl dokonale neprostupný a uzavřený komukoliv, kdo se nenarodil s modrou krví. Šlechtickou vrstvu tvořila pouhá tisícovka osob, které vlastnily půdu a držely tituly. Potomci tohoto úzce vymezeného klubu navštěvovali přední školy vyhrazené právě jen aristokracii a navrch ke špičkovému vzdělání byla smetánka obdařena osobními a rodovými vazbami předávanými po staletí. Proniknout do popsaného prostředí bývalo nesmírně obtížné i pro řadu velkých podnikatelů či státníků povýšených do šlechtického stavu, natož třeba pro katolické šlechtice z „periferních“ oblastí Irska a Skotska. Dokonce i na rodinu Churchillů, kteří získali titul vévodů na začátku 18. století, se pohlíželo jako na zbohatlíky.

Od 70. let 19. století však nedostatek vhodných příležitostí ke sňatku na očekávané úrovni přivedl na Britské ostrovy dcery bohatých amerických podnikatelů. Paradoxně také ony narážely na druhé straně Atlantiku – ve Virginii, Georgii, ale i v New Yorku či Baltimoru – na hradbu povýšenosti. Přestože USA představovaly mladý stát, i tam brzy vznikla elitní vrstva, jež mohla vysledovat své kořeny k prvním zakladatelům. Tyto vyšší konzervativní kruhy zůstávaly uzavřené pro kohokoliv, kdo se narodil vně, a odmítaly přijímat bohatnoucí podnikatele, nadto pocházející z jiných států federace. Ani miliony dolarů nedokázaly dostat dceru železničního magnáta z Ohia na výběrovou internátní školu v Bostonu…

Na zkušenou v Evropě

Mnohé movité Američanky proto braly své dcery do Evropy, aby jim našly ženicha z řad aristokracie. Přinesly s sebou přitom svěží vítr sebejistoty a uvolněného chování. Jak napsal Oscar Wilde v románu Obraz Doriana Graye: „Chová se, jako by byla krásná. Většina Američanek to tak dělá. To je tajemství jejich půvabu.“ A na jiném místě dodal: „Je prostě v módě brát si Američanky.“

Britská aristokracie americké nevěsty ohromně vítala, jelikož na ostrovech dostávaly dcery šlechticů jen skromné věno. Na rodinné jmění či půdu se totiž nesmělo sáhnout, protože vše měl získat dědic titulu. Oproti tomu Američané dělili odkaz rodičů rovným dílem, a navíc ještě část dávali na dobročinnost. Proto se také velké americké majetky z éry zlaté prosperity po občanské válce téměř nezachovaly, neboť se s každou generací tříštily.

K atraktivitě Američanek v britských kruzích přispíval i fakt, že některé byly skutečně pohádkově bohaté. Například dcera železničního magnáta Consuelo Vanderbiltová se roku 1895 provdala do tehdy silně zadluženého rodu Churchillů s věnem ve výši devíti milionů liber, což přesahovalo rodový majetek většiny britských aristokratů. Náklady na sňatek hradila rodina nevěsty, a dokonce nechala Churchillům v Londýně vystavět sídlo Sunderland House.

Nájezdy za kořistí

Část britské aristokracie ovšem přijímala zmíněné mladé ženy se značnou nelibostí, jelikož si z jejich pohledu platily za přijetí do vyšší společnosti. Všeobecně se jim říkalo pirátky, neboť měly v korábu naloženém zlatem podnikat nájezdy na cizí ostrovy a odvážet si odtud kořist v podobě prestižního sňatku. Pro mnoho šlechticů se však jednalo o nejlepší způsob, jak přestát těžké časy a rozmnožit rodinné jmění.

Nejslavnější pirátkou se stala dcera chicagského spekulanta Mary Leiterová, jež se bez většího úspěchu pohybovala v londýnských vyšších vrstvách celé dva roky. Roku 1890 však na plese potkala prince z Walesu – pozdějšího krále Eduarda VIII. – a také budoucího premiéra hraběte z Rosebery. Oba ji požádali o tanec, čímž z ní učinili střed pozornosti. Leiterová se nicméně zamilovala do poslance George Curzona, syna zchudlého barona Scarsdalea. Ačkoliv obdržela několik nabídek k sňatku, odmítla je, neboť doufala, že se vyjádří její favorit. Ten zas nechtěl budit dojem, že prahne po jejím majetku, a vyslovil se až roku 1893 s tím, že zásnuby podrží v tajnosti. Vzali se pak o dva roky později.

TIP: Wallis Simpsonová: Rozvedená Američanka, která popletla hlavu i britskému princi

Maryin otec Levi Leiter koupil mladému páru přepychový dům v centru Londýna, Carlton House Terrace, a poskytl jim roční rentu v pohádkové výši šesti tisíc liber. Bohatství přitom výrazně nastartovalo Curzonovu politickou kariéru: Roku 1899 se stal místokrálem Indie a hrabětem. Ačkoliv Mary zemřela už v roce 1906, krátce po jejich návratu z indické mise, až do sňatku prince Harryho s Meghan Markleovou zůstávala nejvýš postavenou osobou amerického původu v britských dějinách.