Planetární magnetické pole Země se naposled převrátilo v průběhu 22 tisíc let

13.08.2019 - Stanislav Mihulka

Podle nového výzkumu se magnetické pole Země převrací pomaleji, než jsme si doposud mysleli

<p>Magnetické pole Země</p>

Magnetické pole Země


Reklama

Magnetické pole Země je pro naši civilizaci životně důležité. Chrání nás před slunečním větrem a kosmickým zářením. Proto bychom měli co nejlépe vědět, jak funguje a jak se mění v průběhu času. Z geologického záznamu víme, že se magnetické pole naší planety občas převrátí a severní magnetický pól si prohodí místo s tím jižním. Během posledních 2,5 milionů let se to stalo několikrát. Naposledy došlo k plnohodnotnému a dlouhodobému přepólování přibližně před 780 tisíc lety.

Tak dávné události se dnes rekonstruují jen obtížně, i pokud jde o jejich samotné trvání. Bradley Singer z americké University of Wisconsin-Madison a jeho spolupracovníci použili k prozkoumání doby průběhu doposud posledního přepólování magnetického pole Země vrstvy lávy, která vyvřela právě v té době. V těchto vrstvách je patrné, jak bylo magnetické pole v dané době uspořádané. 

Přepólování za 22 tisíc let

Vědci se doposud domnívali, že se zemské magnetické pole převrací relativně rychle, přibližně v časovém úseku 1 000 let. Singerův tým ale vyčetl z vrstev lávy, že se nejmladší převrácení našeho magnetického pole odehrálo v průběhu 22 tisíc let, tedy podstatně pomaleji, než jsme si doposud mysleli.

TIP: Kdy dojde k další výměně mezi severním a jižním magnetickým pólem?

Pokud je přepólování Země skutečně takto pomalé, mohlo by to znamenat, že magnetický štít Země je v takovém případě oslabený nebo dokonce vyřazený z provozu po delší dobu. Zatím není úplně jasné, jaké má taková událost důsledky pro život na Zemi. Zřejmě nepůjde o nic extrémně dramatického, fosilní nálezy tomu totiž nenasvědčují. Mohl by to být ale velký problém pro naše technologie, které jsou citlivé na vesmírné záření.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Live Science 

  • Zdroj fotografií: NASA/Peter Reid, University of Edinburgh

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

CAPSTONE na orbitě Luny

Vesmír

Sebevražda je 10. nejčastější příčinou úmrtí v USA. 

Věda

Afgánská kvalita 

Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.

V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Vesmír

Sopranistka Jindřiška Rettigová (1813–1854).

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907