Podle nového výzkumu se magnetické pole Země převrací pomaleji, než jsme si doposud mysleli
Magnetické pole Země
Magnetické pole Země je pro naši civilizaci životně důležité. Chrání nás před slunečním větrem a kosmickým zářením. Proto bychom měli co nejlépe vědět, jak funguje a jak se mění v průběhu času. Z geologického záznamu víme, že se magnetické pole naší planety občas převrátí a severní magnetický pól si prohodí místo s tím jižním. Během posledních 2,5 milionů let se to stalo několikrát. Naposledy došlo k plnohodnotnému a dlouhodobému přepólování přibližně před 780 tisíc lety.
Tak dávné události se dnes rekonstruují jen obtížně, i pokud jde o jejich samotné trvání. Bradley Singer z americké University of Wisconsin-Madison a jeho spolupracovníci použili k prozkoumání doby průběhu doposud posledního přepólování magnetického pole Země vrstvy lávy, která vyvřela právě v té době. V těchto vrstvách je patrné, jak bylo magnetické pole v dané době uspořádané.
Vědci se doposud domnívali, že se zemské magnetické pole převrací relativně rychle, přibližně v časovém úseku 1 000 let. Singerův tým ale vyčetl z vrstev lávy, že se nejmladší převrácení našeho magnetického pole odehrálo v průběhu 22 tisíc let, tedy podstatně pomaleji, než jsme si doposud mysleli.
TIP: Kdy dojde k další výměně mezi severním a jižním magnetickým pólem?
Pokud je přepólování Země skutečně takto pomalé, mohlo by to znamenat, že magnetický štít Země je v takovém případě oslabený nebo dokonce vyřazený z provozu po delší dobu. Zatím není úplně jasné, jaké má taková událost důsledky pro život na Zemi. Zřejmě nepůjde o nic extrémně dramatického, fosilní nálezy tomu totiž nenasvědčují. Mohl by to být ale velký problém pro naše technologie, které jsou citlivé na vesmírné záření.
ZajímavostiJenom přístav nestačí
Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korunObrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu.
V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu.
HistorieArthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.
CestováníSrdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.
VálkaVojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.
VesmírAguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.
