Faraón Ramesse III. nebyl jen podříznut, ale zřejmě podlehl většímu počtu ozbrojených útočníků
Starověký Egypt nebyl žádná procházka růžovým sadem. Osudy vládců Egypta a jejich příbuzných jsou dost morbidní záležitost. Příběh posledního velkého faraóna Ramesseho III. který vládl v letech 1186 až 1155 př. n. l., strčí do kapsy i Hru o trůny.
Podle nových snímků získaných počítačovou tomografií byla smrt tohoto faraóna dokonce ještě brutálnější, než jsme si mysleli. Vědci doposud měli za to, že Ramesseho III. podřízli při spiknutí, za nímž stála jedna z jeho manželek, Tiye.
Počítačová tomografie teď ale prozradila, že Ramesse III. zřejmě podlehl celé skupině útočníků, kteří mu zasadili těžké rány. Jeden z jeho prstů na noze mu těsně před smrtí prakticky odsekli nějakou tupou zbraní, určitě jinou, než kterou ho podřízli. A balzamovači se to pak snažili zamaskovat, proti počítačové tomografii ale neměli šanci.
Live Science
ZajímavostiAfgánská kvalita
Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.
V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)