Půlhodinka cvičení spouští v mozku stejný proces jako ketamin
I pouhá půlhodina cvičení dokáže okamžitě zlepšit náladu díky hormonu, který v mozku spouští procesy podobné účinku ketaminu.
Stačí 30 minut cvičení a vaše nálada se může znatelně zlepšit. Tento efekt zná spousta lidí z vlastní zkušenosti, teprve nyní ale vědci přesně popsali biologický mechanismus, který za tím stojí. A jde o zjištění, které by jednou mohlo změnit způsob, jakým léčíme například depresi.
Neurobioložka Sonata Suk-yu Yauová z Hongkongské polytechnické univerzity a její kolegové oslovili 40 dobrovolníků ve věku 18–40 let. Postup byl jednoduchý účastníci studie vyplnili dotazník hodnotící jejich aktuální náladu, a poté absolvovali 30minutový běh na pásu se zařízením pro sledování srdečního tepu. PO dokončení cvičení účastníci znovu vyplnili dotazník, ve kterém hodnotili svou náladu.
Výsledky ukázaly, že bez ohledu na to, zda měli či neměli účastníci experimentu příznaky úzkosti či deprese, cítili se po tréninku méně úzkostní, méně nejistí a méně depresivní. Pociťovali naopak zvýšené sebevědomí a měli více energie. Jinými slovy, půlhodinový běh přinesl měřitelný a silný okamžitý antidepresivní efekt.
Cvičením proti depresi
Aby vědci zjistili, kde se berou popsané antidepresivní účinky, nespokojili se s dotazníky. Na pomoc si vzali laboratorní myši. Část hlodavců vystavili dlouhodobému stresu, aby u nich navodili depresi podobné rozpoložení. Poté všechny myši absolvovaly krátkou dávku mírného cvičení.
Výsledek byl shodný jako v experimentu u lidí: stresované i zdravé myši vykazovaly známky lepší nálady – více se hýbaly, více se čistily, a v testech vytrvalosti byly odolnější. Tento efekt byl patrný již po 2 hodinách, trval až 24 hodin a vymizel zhruba po 48 hodinách.
V krvi a mozcích laboratorních myší vědci zaznamenali zvýšenou hladinu hormonu adiponektinu, o němž je známo, že má protizánětlivé nebo protidiabetické účinky. Při cvičení se tento hormon vyplavuje do krve a v mozku vyvolává aktivitu receptoru AdipoR1 v oblasti mozkové kůry, o níž víme že souvisí s regulací emocí. V mozcích myší také vědci zaznamenali vyšší hladinu proteinu APPL1 a růst nových spojení mezi mozkovými buňkami. Když vědci myším receptor AdipoR1 nebo protein APPL1 zablokovali, pozitivní efekt cvičení zmizel.
Podobný růst nových dendritických výběžků (struktur, které umožňují vytvářet nová nervová spojení) vyvolává v mozku také ketamin, jeden z mála dnes známých rychle působících antidepresiv. To naznačuje, že krátké cvičení a ketamin mohou spouštět podobnou ozdravnou reakci nervových buněk, založenou na rychlé přestavbě synapsí.
Vědci proto pracují s hypotézou, že účinek obou intervencí sdílí stejný klíčový mechanismus: zapojení specifických neuronů v oblasti mozkové kůry a jejich rychlé „přeprogramování“ směrem k větší plasticitě, které se v případě cvičení spouští právě aktivací receptoru AdipoR1. Podrobnosti vědci shrnují ve studii zveřejněné v odborném časopisu Molecular Psychiatry.
Pokud adiponektin a jeho receptor AdipoR1 představují „spínače dobré nálady“, mohou je vědci využít při vývoji rychle působících antidepresiv založených na stejném mechanismu. Jedním ze slibných kandidátů v tomto směru je látka AdipoRon, syntetický aktivátor adiponektinového receptoru, který ale zatím nebyl testován na lidech.
Dalším výstupem by mohlo být vytvoření jednoduchého a účinného doporučení, jak má vypadat „optimální půlhodinové cvičení“, které dokáže zlepšit náladu, tedy něco, co by mohlo fungovat jako prevence i léčba.
