Vody Severního a Baltského moře obsahují kontrastní látky z magnetické rezonance
Vědci zjistili, že mořská voda u severního pobřeží Evropy je znečištěná nebezpečnými kontrastními látky obsahujícími gadolinium. Jeho obsah je zatím nízký, situace se ale nejspíš bude dál zhoršovat.
Vyšetření pomocí magnetické rezonance přineslo velký pokrok v diagnostice a pomohlo milionům pacientů. Při tomto vyšetření se používají kontrastní látky, které obsahují toxický chemický prvek gadolinium (Gd) ze skupiny vzácných zemin. Přestože se gadoliniové kontrastní látky používají již od 80. let 20. století nejsou úplně neškodné.
Lékaři a vědci zjistili, že se gadolinium může ukládat v mozku, poškozovat ledviny a v některých případech může způsobovat nefrogenní systémovou fibrózu, projevující se ztuhnutím (fibrotizací) plic, srdce, jater a dalších orgánů. Evropská léková agentura proto v roce 2017 rozhodla o omezení používání některých kontrastních látek s gadoliniem.
Gadolinium v mořské vodě
Nejde ale o jediný problém s gadoliniem. Pacienti, kteří absolvují vyšetření na magnetické rezonanci tuto kontrastní látku poté vylučují v moči a ta končí v odpadní vodě. Jde o nepříjemné znečištění, protože ani moderní čistírny odpadních vod nedovedou gadolinium úplně odstranit. Látka tak proniká do řek, jezer, a nakonec i do oceánu. Potvrzuje to výzkum skupiny CritMET, kterou vedl geochemik Michael Blau z Univerzity Constructor v Brémách.
Vědci zjistili, že kontaminující látky z magnetické rezonance pronikly do Severního a Baltského moře. Dostaly se tam hlavně vodou z Rýna, Temže, německé Vezery, Labe, Visly a Odry.
Na otázku, zda mohou tyto látky pronikat do mořských organismů a v potravním řetězci nakonec i k lidem, zatím neexistuje jednoznačná odpověď. Podle Dr. Kerana Zhanga, který se zaměřil na mušle a ryby ze zasažených oblastí se sice objevují náznaky hromadění gadolinia ve slávkách, zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by se ve velkém dostávalo do potravního řetězce.
„Nárůst množství látek s gadoliniem v řekách, jezerech a v mořích, stejně jako v podzemní i pitné vodě, bude zřejmě dál pokračovat,“ upozorňuje Michael Blau. Hrozbou pro životní prostředí je totiž také těžba hornin s prvky vzácných zemin, která bude zřejmě stále intenzivnější. Současné koncentrace gadolinia sice nejsou podle vědců nebezpečné – ale trend je jasný a není příznivý.
