Reklama


Podnikatelky s tabákem: Jak se žilo trafikantkám za Rakouska-Uherska?

11.07.2018 - Marie Macková

Když se dnes řekne, že někdo dostal trafiku, míní se tím vždy dobré, pokud možno stabilní a skoro vždy málo pracné zaopatření. V původním smyslu slova však v trafice bylo třeba poctivě pracovat a lukrativnost živobytí se od toho odvíjela

<p>V roce 1895 bylo v Čechách provozováno téměř devatenáct a půl tisíce trafik</p>

V roce 1895 bylo v Čechách provozováno téměř devatenáct a půl tisíce trafik


Reklama

Roku 1784 byl v habsburské monarchii uzákoněn státní tabákový monopol, jehož součástí byla i pravidla pro prodej tabákových výrobků. Pojmenování trafika se však objevilo oficiálně až o sedmdesát let později. Provozovatelem byl trafikant, častěji však trafikantka. 

Koncesované a konkurenční

V roce 1895 bylo v Čechách provozováno téměř devatenáct a půl tisíce trafik, z nichž více než sedmnáct tisíc bylo koncesovaných a jenom zbytek konkurenčních. A přesně tolik bylo i trafikantek a trafikantů. Rakouská tabáková režie se chovala velmi moderně a pohlaví nerozlišovala, podstatný pro ni byl provoz prodejního místa. Těch bylo v Čechách tolik, že úřady stanovily nejmenší možnou vzdálenost mezi nimi na 200 kroků.

Konkurenční trafiky byly státním monopolem osazovány podle nabídky a poptávky trhu. Získat koncesovanou trafiku však mohla jenom v zákoně vyjmenovaná osoba. Byla to v podstatě sociální výpomoc potřebným. Stát neměl zájem na zvyšování počtu žebráků, ale penzemi z vlastních prostředků neplýtval. Úspěšnost trafikanta nezávisela na fyzické síle, ale na obchodní obratnosti. Proto mohli koncesi na trafiku získat vojenští invalidé či stárnoucí vysloužilci, právě tak jako vdovy nejenom po vojácích, ale i po státních úřednících, četnících nebo finanční stráži. A stejný nárok mohli vznést i sirotci po služebnících státu.

Mohly zbohatnout 

Navzdory tomu, že provoz trafiky byl státem regulován, byl o získání oprávnění velký zájem. A ženy byly velmi kreativní jak při dokladování nároku na koncesi, tak i v konkurenčních řízeních. Rozdíly v úspěšnosti trafikantek byly obrovské. Na jedné straně usoužené, často nemocné ženušky, kterým trafika vydělala dvě tři stovky zlatých ročně a od žebraček se lišily snad jenom tím, že seděly pod střechou. Na straně druhé zhýčkané dámy, které trávily dlouhé týdny v alpských letoviscích a s tabákovou režií se dohadovaly o své prodavačky a každý zlatý provize. 

TIP: Je libo cigaretu? Příběh tabákové vášně

Jedna úspěšná žena vlastnila v devadesátých letech 19. století trafiku v Praze v Celetné ulici. Její obrat ve státem sledovaném zboží (tedy tabákových výrobcích a kolcích) ročně převýšil sto tisíc zlatých, odvody do státní kasy se pohybovaly v řádech tisíců zlatých a roční čistý příjem dosahoval téměř dvou tisíc zlatých. Měla povoleno prodávat od časného rána až do půlnoci (a pokud byl zájem, patrně přetáhla do dvou hodin ráno), sama pilně pracovala a zaměstnávala též dvě prodavačky. Stálé odběratele rozmazlovala „novoročními renumeracemi“ – dárky v podobě jejich oblíbeného tabákového zboží. Měla příjem vyšší než úředníci finanční správy, kteří jí trafiku povolili a následně i kontrolovali, byť míra zisku zůstávala na úředně předpokládaných 7 až 9 %. Ovšem sociální status navzdory obchodní zdatnosti a bohatství neměla příliš vysoký.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Pixabay

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Slovo „grál“ pochází ve své nejstarší formě „graal“ ze staré francouzštiny a znamená pohár nebo mísa z hlíny, dřeva či kovu.

Zajímavosti
Věda

Příjezd Jana Lucemburského do Prahy.

Historie

Pohled z Malého na Velký Ostrý přes „čarostřelcovu“ Vlčí propast.

Příroda

Měsíc Titan na snímku sondy Cassini

Vesmír

Spartakus dal podle římského historika Flora dohromady deset tisíc otroků.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907