Počátky tabákové historie máme obvykle neodmyslitelně spojeny s rokem 1492, kdy Evropané objevili Nový svět a v něm Indiány vdechující kouř ze zapálených listů exotické rostliny
John Rolfe založil v Jamestownu ve Virginii první komerční tabákovou plantáž na světě
Když tabák dorazil do Evropy, pěstoval se nejdříve jako okrasná rostlina. Jean Nicot, francouzský velvyslanec v Portugalsku, ji ale na své zahradě vydržoval pro léčebné účely a ze stejného důvodu poslal v polovině šestnáctého století semena rostliny královně matce Kateřině Medicejské. Víra v pozitivní účinky tabáku ale netrvala dlouho a jak si neřest postupně nacházela cestu do dalších zemí, musela čelit řadě zákazů a omezení.
Do Anglie tabák přivezli v 16. století kolonisté z Virginie a kuřáků zde rychle přibývalo. Král Jakub I. ale považoval kouření za společensky velmi nebezpečné, a tak jej v roce 1604 zakázal. Důvodem v té době ještě nebyly obavy ze svévolného ničení zdraví, ale hrůzu nahánějící historky o čarodějnických rituálech zahalených v opojném namodralém dýmu. „Nákaza“ přešla do Holandska, kde se s tabákem začalo brzy i obchodovat. Zato Německo se snažilo zlozvyk přísnými tresty vyhladit, ve Švýcarsku byli kuřáci dokonce trestáni pranýřem, vězením a pokutou.
Kruté tresty postihly i kuřáky v Rusku, kam tabák dovezli angličtí kupci koncem 16. století. Rusové si kouření rychle oblíbili, za zakázaný zlozvyk je však čekalo zmrskání knutou, rozříznutí nosu, nebo vypovězení na Sibiř. Zákazy a tresty zrušil teprve Petr Veliký, který sám holdoval kouření dýmky. V Turecku byli kuřáci trestáni propíchnutím nosu dýmkou. O celý nos mohli přijít hříšníci v Persii nebo také v Habeši, kde se především šňupalo. Přistižení tak zaplatili nosem za to, že kýcháním znečišťovali chrámové stěny.
Do českých zemí se tabák dostal na konci 16. století, v době vlády Rudolfa II., když Turci vpadli do Uher. Jeden z prvních kuřáků u nás by údajně Mikuláš Dačický z Heslova. Ani přes všechny zákazy nedali milovníci tabáku na svou neřest dopustit, a tak si zbožňovaná i zatracovaná rostlina rychle našla cestu do všech koutů světa. Vládci pochopili, že zákazy jen zvyšují touhu po nedostupném zboží a podporují jeho pašování, a že tedy bude mnohem výhodnější na obchodování s tabákem profitovat.
Svět 6/2007
PřírodaČernobílý mořský vlk
Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.
Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci.
HistorieStalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.
VědaChudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí
ZajímavostiPři poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů.
