Pomůže při hledání mimozemšťanů střídání ročních období na exoplanetách?

15.05.2018 - Stanislav Mihulka

Jak poznáme, že na vzdálené exoplanetě může existovat život? Nápovědou by mohly být projevy sezónních změn v jejich atmosférách

<p>Země se během ročních období mění</p>

Země se během ročních období mění


Reklama

Aktuálně známe zhruba 3 700 exoplanet, přičemž okolo 230 z nich se nachází v obyvatelné zóně. Dalších přes 4 300 známých objektů navíc čeká na exoplanetární kandidátní listině. Vědci jsou ale zatím poněkud bezradní v tom, jak v takovém množství světů rozpoznat planetu, na které by mohl existovat život.

Roční období planet

Ani s těmi nejlepšími přístroji na vzdálenosti světelných let z planet mnoho neuvidíme. Jednou z mála možností je sledovat atmosféry těchto planet. Stephanie Olson z Kalifornské univerzity Riverside a její kolegové navrhují, že bychom mohli sledovat sezónní změny v atmosféře exoplanet.

Například na Zemi to funguje tak, že nad severní polokoulí, která má více souše, je během léta v atmosféře více kyslíku a méně kysličníku uhličitého. Na exoplanetách obydlených životem by to mohlo být podobné.

TIP: Obrácená optika: Jak by mimozemšťané poznali, že na Zemi existuje život?

Vědci simulovali řadu různých scénářů a sledovali v nich sezónní změny obsahu molekul, které jsou významné pro život našeho typu, včetně kyslíku, oxidu uhelnatého a metanu. Všechny tyto látky mohou vznikat biologickými i nebiologickými procesy. Pozorování sezónních změn by mohlo přispět k odhalení jejich původu.

Reklama

  • Zdroj textu:

    University of California Riverside

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907