Pozorování půdní vlhkosti satelitem SMAP zlepšuje předpověď počasí pro armádu

27.11.2019 - Stanislav Mihulka

<p>Satelit SMAP na oběžné dráze</p>

Satelit SMAP na oběžné dráze


Reklama

Předpověď počasí využívá prakticky každý. Ne každý ale asi ví, že předpovědi nejsou šité na míru všem stejně. Úředníky ve městě zajímá v předpovědi počasí něco jiného, než námořníky nebo třeba zemědělce. A platí to i pro vojáky. Ukazuje se, že armádu velmi zajímá půdní vlhkost, která kupříkladu může ovlivnit tvorbu mraků. Mraky pak totiž ovlivňují fungování přesných vojenských přístrojů.

To je důvod, proč americké ozbrojené síly využívají měření půdní vlhkosti v reálném čase, poskytované satelitem NASA SMAP (podle anglického Soil Moisture Active Passive). Data tohoto satelitu teď nově proudí do počítačů velitelství 557th Weather Wing US Air Force. Tam tyto informace používají pro vyladění předpovědí pro vojenské operace na všech možných místech planety.

Měření vlhkosti půdy z orbity

Satelit SMAP obíhá Zemi na heliosynchronní dráze, ve výšce zhruba 680 kilometrů. Měří vlhkost ve svrchních 5 centimetrech půdy a používá k tomu jak pasivní, tak i aktivní zařízení. Má k dispozici pasivní radiometr a aktivní radar se syntetickou aperturou. Na první pohled je nápadný rozevíratelnou 6 metrovou anténou.

TIP: NASA spustí výzkum málo prozkoumané části zemské atmosféry - ionosféry

Před vypuštěním satelitu SMAP na oběžnou dráhu v roce 2015 využívala armáda pro tyto účely data starších satelitů. V současné době armáda zpracovává data satelitu SMAP pomocí softwaru Land Information System (LIS), který vyvinula NASA ve spolupráci s US Air Force.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Rosomáci jsou stále loveni pro svou kožešinu. Huňatá srst, promaštěná přírodními oleji, totiž dokonale izoluje proti chladu a netvoří se na ní námraza.

Příroda

Plastová láhev se rozkládá až 200 let. Ročně jich přitom v oceánu skončí přes devět milionů tun.

Zajímavosti

Dosud nejvyšší rychlostí – 16,26 km/s, tj. 58 536 km/h – zamířila do kosmu sonda New Horizons, která pak v roce 2015 prolétla kolem Pluta. Přestože jí při startu nebyla udělena třetí kosmická rychlost, opustí Sluneční soustavu podobně jako Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny totiž urychlil průlet kolem obřích planet.

Vesmír

Dovbušovi nebylo ani čtyřicet, když se stal vůdcem zbojnické bandy operující v rozsáhlé oblasti východních Karpat.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907