Přehlídka vesmírných bizarností: Život, největší záhada současnosti (5.)

Ve vesmíru existuje řada objektů, jejichž vlastnosti jsou natolik zvláštní a podivné, že se občas vymykají zdravému rozumu. Zvláštností je i takový život, který zatím známe jen ve formě, v jaké se vyskytuje na Zemi. Jeho podstata zůstává tajemstvím

05.11.2016 - Michal Švanda



Mnozí vědci nepovažují za nejbizarnější položky na vesmírném seznamu objekty s kosmologickým podtextem, ale to, co kolem sebe vidíme neustále – tedy živé organismy. Vznik života se nám totiž ještě ani zdaleka nepodařilo vysvětlit. I z pohledu těch nejzarytějších odpůrců kreacionismu jsou živé organismy zázrakem přírody. Jak je vůbec možné, že vhodnou kombinací atomů několika málo prvků – navíc na Zemi relativně vzácných – vzniknou vysoce organizované entity, které dokážou přemýšlet o svém jednání a o svém původu? Vždyť možností, jak zkombinovat vodík, kyslík, uhlík, dusík a stopové příměsi existuje nespočetné množství. Proč vše vedlo k relativně jednotnému seskupení vybraných sloučenin? A proč se z nich utvořily buněčné struktury, jež se následně zformovaly do variety nejrůznějších živých organismů, které se ovšem svými naprostými základy jeden druhému velmi podobají?


Nesmíte minout:


Na Zemi tvoří základní stavební kameny živých struktur aminokyseliny, které lze vytvořit relativně snadno, o čemž svědčí již pokus amerického chemika Stanleyho Millera z roku 1952. Snažil se napodobit podmínky panující na rané Zemi zhruba před 3,5 miliardy let, přičemž v uzavřeném cyklu simuloval vodní oceán a prvotní atmosféru složenou z vodíku, metanu a čpavku. Dvojice elektrod napodobovala blesky, jež se v rané atmosféře vyskytovaly jistě zcela běžně. Už po několika hodinách přitom samovolně vznikaly organické sloučeniny, v nichž Miller nalezl všech dvacet aminokyselin, které známe z živých soustav. Pozdější analýzy experimentu prokázaly ještě větší bohatost vzniklých organických sloučenin. 

Různé variace Millerova experimentu poukázaly na možný samovolný vznik velkého množství organických sloučenin – jenže od aminokyselin k životaschopné buňce je stále ještě daleko. Samovolně se nevytvořily ani jen o málo složitější sloučeniny, jako jsou například nukleové kyseliny, nositelky dědičné informace. 

Země zatím zůstává jediným známým kosmickým tělesem, které hostí nějakou formu života. Je-li ve vesmíru jediná, nebo se život v jeho nejrůznějších koutech vyskytuje relativně běžně, to teprve zjistíme. Pokud však platí první varianta, drží primát mezi nejbizarnějšími vesmírnými objekty či jevy bezesporu právě život. 

Témata

život
  • Zdroj textu

    Tajemství vesmíru 5/2014

  • Zdroj fotografií

    Wikipedie


Další články v sekci