Přehlídka vesmírných bizarností: Záhadné planety nejen ve Sluneční soustavě (4.)

29.10.2016 - Michal Švanda

Ve vesmíru existuje řada objektů, jejichž vlastnosti jsou natolik zvláštní a podivné, že se občas vymykají zdravému rozumu. Ač to na první pohled nevypadá, obrovskou záhadnou jsou pro vědce kamenné planety

Kamenné planety -<p>Malířova představa kamenné planety Kepler 10b obíhající mateřskou hvězdu ve vzdálenosti dvacetkrát menší, než je vzdálenost Merkuru od Slunce. Takové těleso rozpaluje blízkost hvězdy až na 2 500°, a jeho povrchové horniny se tudíž stávají tekutými</p>
Kamenné planety -

Malířova představa kamenné planety Kepler 10b obíhající mateřskou hvězdu ve vzdálenosti dvacetkrát menší, než je vzdálenost Merkuru od Slunce. Takové těleso rozpaluje blízkost hvězdy až na 2 500°, a jeho povrchové horniny se tudíž stávají tekutými


Reklama

Zejména planety zemského typu považují odborníci za jedno velké vesmírné mystérium. Co je však tak divného na objektech, kterých je plná Sluneční soustava? Navíc data z moderních přístrojů každý den přidávají další položky do neustále se rozrůstajícího katalogu extrasolárních planet, z nichž některé představují téměř jistě tělesa s pevným povrchem… 


Nesmíte minout:


Odkud se berou?

Největší záhadou planet je to, že vůbec existují. Žádná ze současných teorií nedokáže v detailech přirozeně vysvětlit jejich vznik z protoplanetárního disku. Problémem jsou především planety kamenné, přičemž do stejné kategorie spadají také doposud neověřená kamenná jádra plynných i ledových obrů. 

Podle přijímané teorie se v protoplanetárním disku na sebe při vzájemných srážkách nabalovala prachová zrna a vznikaly větší objekty, planetesimály, které k sobě gravitačním působením přitahovaly další materiál a postupně rostly. Před tzv. sněžnou čárou (je dána teplotou a odděluje od sebe v hvězdné soustavě oblasti, kde může voda existovat v pevné fázi, a kde nikoliv) se vypařily všechny těkavé prvky, a zbyly tedy především těžké elementy, schopné vytvořit zárodky terestrických planet. Za sněžnou čárou na sebe naopak mohla jádra nabalovat i prvky těkavé, a dát tak vzniknout obrům s plynnými nebo kapalnými obaly. 

Teoretici však u svých modelů narazili zejména na dvě komplikace. Planety se ve Sluneční soustavě zformovaly velmi rychle, již během několika málo milionů let. Počítačové modely ovšem obvykle potřebují delší čas. Po úpravě počátečních podmínek sice docílíme rychlého vzniku kamenných planet a kamenných jader plynných obrů, ale nabalování plynu na kamenná jádra pak trvá ještě déle, opět v rozporu s určeným stářím plynných členů našeho solárního systému. 

V rozporu se skutečností

Ještě větší komplikaci představuje fakt, že současné teorie nejsou univerzální. Zkonstruujeme-li model vzniku Sluneční soustavy a stejné principy aplikujeme na jiné hvězdy se známými planetárními oběžnicemi, dojdeme obvykle k rozporu s pozorováními. Teorie kondenzace z disku předpovídá nízké sklony oběžných drah planet vůči původní rovině disku, přičemž v soustavách okolo jiných hvězd prokazatelně existují planety obíhající po vysoce skloněných drahách. Máme však všechny důvody předpokládat, že všude ve vesmíru platí stejné fyzikální zákony, a planety jiných hvězd by tedy měly vznikat působením stejných sil a jevů jako ty v našem solárním systému. 

Do současných modelů vzniku planetárních soustav se tak přidávají další mechanismy, jako například migrace velkých planet nebo konvektivní promíchávání protoplanetárního disku (jež fakticky ruší výše popsaný efekt sněžné čáry) a také detaily interakce protoplanetárního disku se zárodky planet. Definitivní model vzniku planetárních soustav však na svůj popis ještě stále čeká. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 5/2014

  • Zdroj fotografií: NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nezamhouřit oka

Shattered | rok: 2014 | počet sezon: 1

V reality show Shattered se deset účastníků nechalo zavřít v domě plném skrytých kamer a měli za úkol vydržet týden bez spánku. Denně přitom podstupovali testy, aby se určilo, na koho dlouhodobá bdělost dopadá nejhůř. Tito jedinci se pak utkávali v různých výzvách a nejslabší museli dům opustit. Na vítěze čekalo v přepočtu 4,1 milionu korun, suma se však snižovala pokaždé, když někdo ze soutěžících zavřel oči na déle než deset sekund. Zatímco někteří usnuli, jiní prodělávali halucinace či dramatické změny chování. Farah Clareová nakonec zůstala vzhůru celých 178 hodin a odnesla si čtyři miliony korun. (foto: Unsplash, Alexandra Gorn, CC0)

Revue

Northrop Grumman B-2 Spirit – vývoj tohoto víceúčelového strategického bombardéru probíhal v maximálním utajení. (foto: Shutterstock)

Válka
Zajímavosti

Lidé se superneurony mají paměť jako mladíci. (foto: Shutterstock)

Věda

Poprava císaře Maxmiliána, vedle něho generál Miramón (po císařově levé ruce) a Mejía. Obraz fracouzského malíře Edouarda Maneta. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Následky kolize DART s planetkou Dimorphos zachycené dalekohledem SOAR. Za planetkou se táhne ohon, který je podle vědců dlouhý více než 10 000 kilometrů. (CTIO/NOIRLab/SOAR/NSF/AURA, T. Kareta, M. KnightCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907