Překvapení v genomu: Jen špetka naší DNA je unikátně lidská

19.07.2021 - Stanislav Mihulka

Porovnání DNA lidí, neandrtálců a denisovanů odhalilo, že jen 7 až 1,5 procenta našeho genetického kódu je výhradně lidská

<p>Některé sekvence naší DNA máme společné i s organismy, které člověka nepřipomínají ani v nejmenším.</p>

Některé sekvence naší DNA máme společné i s organismy, které člověka nepřipomínají ani v nejmenším.


Reklama

Už nějakou dobu víme, že s našimi nejbližšími příbuznými – neandrtálci a denisovany, máme společnou část DNA. Podle Richarda Greena, odborného asistenta biomolekulárního inženýrství z Kalifornské univerzity v Santa Cruz je to ale kapku jinak. Green je totiž přesvědčen, že jen malá část lidské DNA je unikátně lidská.

Ve své nové studii dospěl spolu se svými kolegy k závěru, že asi jen 7 až 1,5 procenta lidského genomu představuje sekvence DNA unikátní pro náš druh. Zbytek sdílíme s neandrtálci, denisovany, a pak samozřejmě v menší míře s ostatními organismy. Některé sekvence máme společné napříč živou přírodou, tedy i s organismy, které člověka nepřipomínají ani v nejmenším.

Průzkum genomu

Vědci si vytvořili speciální algoritmus označovaný jako „speedy ancestral recombination graph estimator“. Ten jim umožnil odlišit části genomu, které sice nejsou naše, ale získali jsme je až druhotně, častým křížením s neandrtálci či denisovany. Tento algoritmus pak „vypustili“ na 279 genomů moderních lidí, 2 genomy neandrtálců a 1 genom denisovanů.

TIP: Lidé a neandertálci jsou si geneticky bližší než hnědí a lední medvědi

Pro badatele bylo překvapením, že unikátní lidská DNA představuje tak malou část genomu. Také je překvapilo, že převážně jde o známé geny, u nichž víme, k čemu slouží. Jsou to většinou geny, které kódují proteiny podílející se na vývoji a fungování mozku. Na tyto proteiny se teď soustředí další výzkum, který by mohl objasnit, v čem se vlastně lidé od neandrtálců a denisovanů liší.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Úlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris VandevorstCC BY 4.0)

Věda

Stalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)

Historie

Simulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. DagnelloCC BY-SA 4.0)

Vesmír
Revue

Krkavec přichází ke kohoutovi bažanta obecného (Phasianus colchicus), který se nečekaně objevil nedaleko újedi. Kohout překvapivě podniká jako první výpad proti krkavci. (foto: Karel Svašek - se souhlasem k publikování)

Příroda

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907