Lidé a neandertálci jsou si geneticky bližší než hnědí a lední medvědi

12.06.2020 - Stanislav Mihulka

Geny nelžou. Lidé, neandertálci a Denisované si byli až překvapivě geneticky blízcí. Mohli se křížit se vší parádou

<p>Neandertálec v muzeu</p>

Neandertálec v muzeu


Reklama

Není to tak dávno, co na Zemi žily nejméně tři druhy lidí. Homo sapiens, tedy naši předci, naši nejbližší příbuzní neandertálci, a pak ještě stále velmi záhadní Denisované. Greger Larson z britské Oxford University, který je šéfem výzkumné sítě PalaeoBARN, nedávno vedl genetický výzkum, který se zaměřil na genetické rozdíly mezi těmito třemi druhy velkých primátů.

Když analyzovali dostupné genetické sekvence, a také sekvence dalších druhů živočichů v podobné situaci, dospěli k pozoruhodnému závěru. Lidé, neandertálci a Denisované si byli až překvapivě geneticky blízcí. Byli si bližší, než například polární medvědi a medvědi hnědí, nebo vlci a kojoti.

TIP: Mamuti a neandertálci toho měli společného víc, než se na první pohled zdá

To má své důsledky. Polární medvědi se s medvědy hnědými velmi snadno kříží a mají spolu plodné potomky. A vlci se zase snadno a plodně kříží s kojoty i se psy. Takže můžeme docela dobře předpokládat, že se lidé s neandertálci a Denisovany křížili ještě snadněji a ještě plodněji. Vše nasvědčuje tomu, že neandertálské geny a geny Denisovanů i dalších záhadných příbuzných nejsou v našem genomu náhodou.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Vesmír

Milan Obrenović II. (1819–1839)

26 dnů srbským králem

Princ Milan Obrenović byl srbským knížetem a coby nejstarší syn v rodu měl garantováno dědictví koruny. Jenže když na konci června roku 1839 srbský král (a jeho otec) Miloš Obrenović abdikuje, prodělává princ těžký zápal plic. Blouzní v horečkách a trpí zimnicí, vůbec netuší, co se kolem něj děje. Nepostřehne ani to, že už je vlastně panovníkem. Po šestadvaceti dnech od svého čestného jmenování umírá, aniž by podepsal jediný dokument nebo list. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907