Překvapení z Antarktidy: Obří druhohorní hlavonožci se dožívali až 200 let

07.11.2020 - Stanislav Mihulka

Bizarní antarktický hlavonožec Diplomoceras maximum žil zřejmě mnohem déle, než dnešní krakatice a další obří hlavonožci

<p>Rekonstrukce amonitů <em>Diplomoceras maximum</em> a jejich prostředí u Antarktidy.</p>

Rekonstrukce amonitů Diplomoceras maximum a jejich prostředí u Antarktidy.


Reklama

Před 68 miliony lety, na konci období křídy a celých druhohor, žili v oceánu kolem dnešní Antarktidy amoniti (hlavonožci) druhu Diplomoceras maximum. Pár milionů let poté vymřeli, pravděpodobně se zbytkem amonitů a mnoha dalšími organismy, v rámci masového vymírání na konci druhohor.

Amoniti byli hlavonožci se schránkou bizarního tvaru dlouhou přes 1,5 metru. Jejich schránka do značné míry připomínala obří kancelářskou sponku. Podle Lindy Ivany a Emily Artruc z americké Syracuse University tyto přerostlé sponky mohly žít stovky let.

TIP: Extrémně vzácný nález: Vědci objevili vyhynulého hlavonožce v jantaru

Vědkyně pečlivě schránku Diplomocera prostudovaly – analyzovaly její chemické složení a porovnaly obsah izotopů kyslíku a uhlíku na různých místech schránky. Ukázalo se, že se určité hodnoty izotopů opakují v pravidelných intervalech.

Podle autorek jde o důsledek výronů metanu z mořského dna, k nimž tehdy zřejmě docházelo každý rok. Když autorky sečetly jednotlivé „metanové letokruhy“ ve schránce amonita, dospěly k závěru, že stvoření bylo staré asi 200 let. Jde o překvapivé zjištění, neboť dnešní obří hlavonožci, jako je například krakatice obrovská, žijí jen velmi krátce, sotva pár let.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Phys.org

  • Zdroj fotografií:

    James McKay (jamesmckay.info), Science X Network

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907