Překvapení z Antarktidy: Obří druhohorní hlavonožci se dožívali až 200 let

07.11.2020 - Stanislav Mihulka

Bizarní antarktický hlavonožec Diplomoceras maximum žil zřejmě mnohem déle, než dnešní krakatice a další obří hlavonožci

<p>Rekonstrukce amonitů <em>Diplomoceras maximum</em> a jejich prostředí u Antarktidy.</p>

Rekonstrukce amonitů Diplomoceras maximum a jejich prostředí u Antarktidy.


Reklama

Před 68 miliony lety, na konci období křídy a celých druhohor, žili v oceánu kolem dnešní Antarktidy amoniti (hlavonožci) druhu Diplomoceras maximum. Pár milionů let poté vymřeli, pravděpodobně se zbytkem amonitů a mnoha dalšími organismy, v rámci masového vymírání na konci druhohor.

Amoniti byli hlavonožci se schránkou bizarního tvaru dlouhou přes 1,5 metru. Jejich schránka do značné míry připomínala obří kancelářskou sponku. Podle Lindy Ivany a Emily Artruc z americké Syracuse University tyto přerostlé sponky mohly žít stovky let.

TIP: Extrémně vzácný nález: Vědci objevili vyhynulého hlavonožce v jantaru

Vědkyně pečlivě schránku Diplomocera prostudovaly – analyzovaly její chemické složení a porovnaly obsah izotopů kyslíku a uhlíku na různých místech schránky. Ukázalo se, že se určité hodnoty izotopů opakují v pravidelných intervalech.

Podle autorek jde o důsledek výronů metanu z mořského dna, k nimž tehdy zřejmě docházelo každý rok. Když autorky sečetly jednotlivé „metanové letokruhy“ ve schránce amonita, dospěly k závěru, že stvoření bylo staré asi 200 let. Jde o překvapivé zjištění, neboť dnešní obří hlavonožci, jako je například krakatice obrovská, žijí jen velmi krátce, sotva pár let.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Phys.org

  • Zdroj fotografií:

    James McKay (jamesmckay.info), Science X Network

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Historie
Reklama

Magnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.

Vesmír

Mexické tučnice většinou tvoří dva typy růžic – letní masožravé a zimní s kratšími, sukulentními listy, díky nimž rostlina přečkává suché období. Listy zimních růžic jsou křehké, snadno se odlomí a jednotlivé listy jsou pak schopné zakořenit. Některé druhy mají báze listů zapuštěné v zemi, a tak se chrání před vyschnutím či v suchém ročním období vytvářejí pod povrchem země šupinaté cibulky.

Květy tučnic jsou opylovány hmyzem. Semena těchto rostlin jsou jemná, mají strukturovaný povrch. Ve vodě se díky tomu na jejich povrchu drží bubliny, které semena nadnášejí a umožňují jejich šíření pomocí menších i větších vodních toků. Na snímku Tučnice ocasatá (Pinguicula moranensis). Snad nejznámější, často pěstovaný druh tropické tučnice

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907